Reakce na recenzi:

Polletry - @ 25.05.2009

Dovolím si přidat krátkou recenzi (nebo něco na ten způsob, aby to nevyznělo příliš nadneseně, nejsem zrovna kovaný pisálek) na album, které si ji myslím zsslouží. Tato deska je přeci jen dosti odlišná od těch předchozích, hlavně v mnoha momentech je to téměř euforie, se kterou si dříve SR zrovna nerozuměli, ale naštěstí se nejedná zase o tolik markatní změnu, která by mohla odradit od opakovaného poslechu i tak skalního fandu jako jsem třeba já. Deska určitě za poslech stojí, i když právě ty nejskočnější kousky (Inní mér syngur vitleysingur, Gobbledigook, Með suð í eyrum) mi přijdou jako nejslabší, jako nejméně šťastnou vidím především Við spilum endalaust, kde jsou islanďané téměř identickou kopií kolegů z UK Coldplay, což jim opravdu příliš nesluší. Ale deska má naštěstí převahu těch světlých (rozuměno temnějších) momentů plných smutku a melancholie tak, jak to jen SR dovedou (Góðan daginn, Illgresi, Festival, Fljótavík). Za absolutní vrchol pak považuji Ára bátur, krásnou pomalou baladu, která se v půlce láme a připraví nám nádherné finále vrcholící dojemným sborovým zpěvem. Trochu mi připomíná nepřekonatelnou Saeglopur. Chvílemi je to až patetický, všechny ty smyčce + sbor atd., ale SR to opět skvěle ustáli tam , kde by z toho jiní vytvořili patetický kýč, a stvořili jednu z jejich nejsilnějších písní. Album jsem slyšel poprvé před cca. 2 hodinami a určitě ne naposled. Možná je ještě brzy na jeho hodnocení, alba SR je přeci jen třeba nechat vždy trochu uzrát, ale přesto věřím tomu, že i když se nejedná zrovna o masterpiece jejich tvorby jako třeba Ageatis byrnum či (), pořád se jedná o velice kvalitní a opravdový materiál co potěší každého mně podobně "postiženého" fandu. No a hodnocení? ****