hejkal - @ 23.01.2009 | #

A je to tu. Sólová dráha. Od úvodného riffu Laundromat je jasné, že to bude pecka. Navyše sa zdá, že sa gro albumu nahrávalo na jeden záťah, pretože keď Rory sóluje, tak absentuje sprievodná gitara. Laundromat je bezkonkurenčne najlepšou Roryho skladbou. Nasleduje krásna akustická Just the smile. Čo povedať o prekrásnom pomalom I fall apart? Takto má vyzerať slaďák. A záverečné gradovanie bez spevu je bezkonkurenčné. Akustika plus klavír od Vincenta Cranea, to je Wave myself goodbye. Výborná živá skladba je Hands up v klasickej formulke Gallagherovských skladieb. Jedna z poznávacích znamení kapelníka sa volá Sinner boy, začína havajózne, ale postupne vygraduje do slide orgií. Ďalší z rady geniálnych bluesom šmrncnutých slaďákov je For the last time. Kde len na tie melódie chodil? Veľmi veselá a pohodová skladbička It’s you je vystriedaná akustickou pohodou I’m not surprised, hojne dopĺňanou Craneovým klavírom. Na záver nastupuje monštruózna Can’t believe it’s true. Saxík saxíkuje, atmosféra hustne, slovom, geniálne.

Ide o prvý z rady najlepších Roryho albumov.

Cossack @ 20.08.2012 22:25:55 | #
Ačkoliv nejlepší může být jen jeden, v tomto případě jedno (album), vím přesně, jak to myslíš a věřím Ti to… Napsat „souhlasím” nemůžu, protože jsem s Rorym začal teprve nedávno (objevil jsem ho až tady) a znám pořádně pouze první tři sólové „studiovky”.
Na druhou stranu, vzhledem k tomu, nakolik jsou mi Tvé recenze zmíněných alb blízké a shodují se s mým vnímáním těchto nahrávek, nemám důvod pochybovat o tom, že bych souhlasil.
Takže Ti věřím… A díky! ;-)