Orme, Le - Storria o leggenda (1977)
Reakce na recenzi:
Snake - @ 30.11.2012
Alba Smogmagica a Verita' Nascoste jsem v diskografii Le Orme přeskočil a tak je Storria o leggenda zatím poslední nahrávkou, kterou jsem si od těchto italských melodiků koupil. Nutno dodat, že i přes znatelný posun směrem k jednodušší, písničkovější formě poslouchá se výborně.
Není nutné tenhle kotouček nějak pitvat, ve větší míře tady jde opravdu jen o písničky. Italština je velice libozvučná a Aldo Tagliapietra pěje vroucně a procítěně, rytmika je sice velmi umírněná, ale aranžmá skladeb hodně pečlivé a hlavně, jsou tady melodie. Melodramaticky vznosné, klenuté, přitažlivé a sladké. Jojo, je to řádně sladká italská káva, ovšem diabetik nejsem a čas od času zamlsám si rád.
Z tohoto konceptu trochu vyčnívají tři skladby. Il musicista je sice neméně melodická, ale daleko živější, čipernější a obsahuje i špetku té progrese a instrumentálního muzicírování. Netuším, zda Le Orme udělali nějakou díru do světa s písničkou Se iovo lavoro, ale takhle nějak si představuji hit. Je to jednoduchá, ale neobyčejně chytlavá skladba vystavěná na souhře kláves a zpěvu s minimem perkusí. A konečně, celou desku uzavírá instrumentální jízda Al mercato delle pulci a to už je panečku úplně jiné kafe. Se Sambucou. Le Orme tady předvádějí, že jsou přece jenom ti rockeři a po krátké předehře vyhrnou se, jak velká voda. Vynikající, energické, nadupané. Konec dobrý, všechno dobré.
Musím se ještě zmínit o obalu. Stejně, jako v případě alba Uomo Di Pezza pochází z dílny Waltera Mac Mazzieriho a je skutečně nádherný. V LP formátu to muselo být teprve něco...
Velmi dobrá placka, prosta nějakých disonancí a disharmonií, vhodná k jakékoliv příležitosti. Netroufám si to označit za progresivní rock, ale všem milovníkům italské melodiky ji mohu doporučit.