Demon - Heart Of Our Time (1985)
Reakce na recenzi:

Je až s podivem, kolika různými stylu dokázali angličtí Demon během své dlouhé hudební pouti proplout. V každém přístavu se na chvíli zastavili, poohřáli, aby v zápětí mohli vyplout vstříc novým, dalším dobrodružstvím. A tak jak jsou na olympiádě, potažmo atletickém oválu rozmístěny různé disciplíny, běh, skok, hod diskem, překážky a další, tak disciplíny jako heavy, art, soft, pomp, hard rock patří zase mezi disciplíny, kterými se pro změnu zaobírali samotní Demon.
Rozhodně se nedá říci, že by jim úplně všechny šli k duhu, v některých ovšem byli mistři a už je na každém z nás, kterou disciplínu si u Demon dosadíme a v které potažmo zvítězí u nás. Já tu mám jasno, artové obdoví sklouzávající k pompéznímu rocku, či soft rocku, jest mít údělem spjatým s touto kapelou.
Deska Heart Of Our Time má své vrcholy i částěčná úskalí, sympatie a vzhlížení k symbolům a velikánům směru, v kterém se momentálně kapela nachází, jako třeba gigantům Asia, je zkrátka slyšet a zakrýt jej není snadné, ani se o to převelice nestojí. Odkud ale pánové vzešli je přec místy patrno a jako delikátní příměs toho všeho, činí z alba zajímavý lahodný koktejl.
Heart Of Our Time -atmosférický soft pop, ne úplně poplatný době, spíš zvláštně svojský, příjemný pouze za určitých okolností a nálady.
In Your Own Light- je už trochu jinde, mnohem větší důraz na aranžérské schopnosti, píseň mění tvary, zajímavě se moduluje a pracuje s více odstíny. Je zde cítit rock i pompa vzápětí, mohutný sound tlačí kapela před sebou jak balvan.
Ovšem od písně s pořadovým číslem tři, Genius a vlastně až do samého závěru dějí se věci nečekané, nevídané. Pánové značně zvolní a svou tvorbou nechávají probleskovat artovou zdobnost, progresivní řád i okázalé melodie.
Expressing The Heart- přiváží jemňučké tóny flétny v baladickém obalu křehkého korpusu. Hill zpívá jako nikdy a všem je jasné jak tato poloha kapele svědčí, silná to chvíle.
Dramatická High Climber, spaceová Crossfire, snová Grown Ups- vše dokonale aranžované rockové monolity.
A když výpravná pohádková bajka One Small Step-desku zakončuje, máte pocit, že tento výlet nebyl až tak zbytečný.
b.wolf @ 21.09.2016 08:21:23 | #
Bezva, další fanda této skvělé bandy. Pro mě je naprosto jasnou jedničkou v diskografii flak The Unexpected Guest, absolutní bomba! Naprosto přesně si pamatuji, kdy jsem ho slyšel poprvé a Démoni se stali mojí top. I poslední fošna Unbroken je nářez. Pokud jde o další desky včetně této, kvalita zůstává, jen styl se mění. Třeba po jmenované hned další deska The Plague. Velká škoda, že Démoni zůstávají tak nějak ve stínu těch vehlasnejsich smeček... Dík za recenzi a připomenutí. 4/5