Jaromiros - @ 31.10.2009 | #

Album Load se dá také nazvat největší sázkou na jistotu, která tvůrcům na jedné straně totálně nevyšla, ale na té druhé kdekoho velmi potěšila. Ano řeč je o Heavy metalu a rocku.
Zatímco pravověrná metalová obec ví, že od této doby to jde z onou ikonou silně z kopce, koncepčně starší rocková tu může zpozornět a místy se dokonce pokochat.
Nechci tu na tomto místě psát o všech jednotlivých skladbách, ale několik skvostů se tu opravdu nachází.
Celý koncept alba je postaven na silných nohách, nikoli však hliněných, nýbrž ocelových. To je první silné plus pro oba tábory. Nicméně pro metalový už žádné další plus toto album nenabídne, zato pro ten rockový je to taková malá fontána s živou vodou. Střednětempé skladby, vyplněné až po okraj asi tím nejdokonalejším zvukem instrumentů jaký kdy Hetfieldovci vůbec nasadili na zteč. Pravdou je, že v době vzniku Load se snad ani nedalo jinak.
Druhé plus tvoří až nezvyklé množství skutečně výborně strukturovaných skladeb, za které by se nemuseli stydět ani jejich starší kolegové z protější strany břehu.
Třetím je paradoxně délka, necelých 80 minut opravdu kovově pohodové muziky. Zní to divně že? Faktem však zůstává úhel pohledu pokud metalová deska - neštěstí. Pokud rocková = skvost občas narušený snahou hrát heavy metal :-)))

PaloM @ 31.10.2009 12:18:11 | #
hejkal, aj ostaní: rozumiem tomu, aj chápem všetkých, ktorí uznávajú ich albumy maximálne po čierny, a ten mnohí pravoverní len so zaťatými zubami. Ja viem, že tam končí to pravé orechové. Sprievodné javy ma netankujú, nič mi nevravia, a to na oboch koncoch: na jednom MTV a videoklipy, na druhom nasraté ksichty, hroziace prsty, pľuvanie a fuckovanie Hetfielda na javisku - lepšie by bolo bez toho. Keď mi hrá Metallica (či CD alebo DVD), vnímam úžasnú energiu, perfektnú súhru, mám rád Hetfieldov spev, Kirkove sóla, Ulrichov guľomet - naberám pozitívnu energiu. Kašlem na ich shits & fucks. Hudbu mám rovnako rád od večne nasratej Metaliky, od zdrogovaného Morrisona, či gay - uhladeného Eltona, alebo tackajúceho sa Cockera alebo vždy slušných Yes. Mne je to jedno, čo ich sprevádza - zaujíma ma kvalita ich hudby a čo so mnou urobí.