Reakce na recenzi:

horyna - @ 15.01.2017

V produktivních létech kapely Magelan ohraničených letopočty 1991 až 2007 jsem si jejich působení na prog scéně sotva všimnul, proplouvali spíš tišeji, bez větších výstřelků a rockové plátky (net byl tenkrát tabu, alespoň v první polovině jejich dráhy) jim věnovali pozornost spíše sporadicky a vlastně až díky zmínkách na tomto fóru jsem je začal víc registrovat. Jestli je pravdou, že se na svých pozdních opusech povětšinou opakují, volil jsem na zkoušku raděj něco ranějšího, ale nakonec se volba z alba číslo dva, přesunula na čtvrtý zářez z roku 2002- desku Hundred Years Flood.
To mě zaujalo jak svou válečnou koncepcí, skladbovým členěním, tak výbornými individuálními výkony, ale i například méně archaickým a více průrazným, modernějším zvukem.


Rozčlenění úvodní suity The Great Goodnight na třináct pod obrazců je smysluplné a orientačně výborně zvládnuté. Pětatřiceti minutami proplujete zlehounka a zaručuji vám, že dozajista budete obdivovat aranžérskou práci bratrů Gardnerovců, která se tenkrát naléza na vysokém stupni kreativity. Už zajímavá vokální akrobacie v začátku pozvedne obočí, ale nejen ona, je tu spousta výborných čísel, varujících před nesmylností války a poukazujíc na smutek způsobený ztrátou blizkého člověka. Zpěvné motivy střídají náročnější instrumentální plochy, jaké jsou v prog rocku/metalu samozřejmostí, ale je tu i dostatek citu a emocí.
Family Jewels je instrumentálka s flétnovou projekcí Iana Andersona a třetí, poslední skladba Brothers Keeper spojuje a rezonuje to nejlepší z tvorby Magellan v jednu pevnou hroudu.

Měl jsem prostě chuť často hodně upozaděnou bratrskou formaci Magellan poznat a myslím že jsem zvolil dobře. Díky i Braňovi a Igorovi za jejich dřívější nápovědu, komentáře a recenze:-)