Reakce na recenzi:

martin.b - @ 07.02.2019

Kdo jsi a odkud přicházíš? Co se to stalo s kdysi optimistickou, později téměř filozofující a do černého hávu oděnou kapelou? W.A.S.P. už dávno uklidili neškodné nablýskané propriety do skladu rekvizit a tasí nefalšované mučící nástroje. Blackie tentokrát termostatem mrazáku otočil na maximum a nahrál něco, z čeho bývalým fandům kapely asi spadly brady až do temného suterénu. Vrátil se kytarista Chris Holmes, ale návrat do období Wild Child nebo Blind in Texas se rozhodně nekonal. Lépe řečeno: on se vlastně konal, ale je skrytý až tak, že skoro není patrný.

Skladby se podařilo napsat celkem dobré - Ať třeba Take The Addiction, Killahead nebo Kill Your Pretty Face, ale W.A.S.P. na tyto nápady tentokrát nanesli příliš tlustou vrstvu zkreslovačů, efektů, samplů a já nevím jak to všechno nazvat. Skladby pod tímto nánosem bahna hodně těžce dýchají a posluchač musí být hodně pozorný a trpělivý, což je vlastnost, kterou jsem při poslechu W.A.S.P. do této doby zase tak moc nepotřeboval. Po doposlouchání poslední skladby alba The Horror si nepřipravený posluchač může totiž třeba také uvařit na dobrou noc čaj s otrušíkem a z posledních sil zvolat: "Blackie, Blackie, proč jsi mě opustil?" Dám dvě hvězdy za nahrávku a půl přidám za návrat Holmese.