Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 16.05.2011

Navzdory tomu, že klasický britský artrock byl nazván dinosaurem, a válcován punkem a new wave se koncem sedmdesátých let ve světě nacházel spíše na okraji zájmu zejména mladší hudební generace, v Československu byla situace poněkud jiná.
V r. 1975 v Praze vystoupila významná polská skupina SBB, která na koncertní scéně nastolila nové a obecně neznámé hudební prostředky navazující na odkaz blues, ale i Mahavishnu Orchestra a Pink Floyd, a tím do značné míry připravila podmínky pro „nastartování“ domácího artrocku.
Pražská skupina M. Efekt (Modrý Efekt) už působila deset let na hudební scéně (původně jako Blue Effect, ale normalizační politika počátkem sedmdesátých let si vynutila nesmyslnou změnu názvu) a na britský artrock reagovala po svém. Ve snaze vyrovnat se s náročným žánrem už na předešlém albu v té době jako „federální skupina“ kapela naznačila, kudy se přibližně bude ubírat její další umělecké směřování.
V létě 1977 se do M. Efektu po dvou a půl letech vrátil zpěvák, skladatel a hráč na klávesy Lešek Semelka a po téhle personální změně začala nová éra skupiny. Skupina nástrojově „přezbrojila“ a do jejich nového soundu výraznějším podílem vstoupily synthesizery. Spolu se Semelkou M. Efekt získal i nového kvalitního textaře – rockového básníka Pavla Vrbu, který se dokázal ideálně autorsky propojit s novými uměleckými ambicemi kapely.
Od září do prosince 1978 probíhalo natáčení nového materiálu na další připravované album. Na jaře 1979 firma Panton připravila na domácí trh jeho vydání pod názvem Svět Hledačů. Producentem alba (spolupráce na realizaci) byl manažer skupiny Vladimír Mertlík, za aktivní spolupráce Hladíka, Veselého, Semelky a Čecha.
Výtvarný design alba vytvořil dnes světově známý výtvarník Petr Sís. Snové výjevy byly namalovány na kachli v působivém tematickém pojednání. Lze jenom litovat, že album nemělo rozevírací obal, čímž by malba dostala nový působivější rozměr.
Jak zřejmé, z nástrojového inventáře se vytratila baskytara. M. Efekt se stal první skupinou u nás, která se dokázala obejít bez pregnantních basových tónů, které nahradil klávesový Micromoog. Pro některé posluchače bylo toto rozhodnutí skupiny překvapivé (baskytarista Frešo byl v mnoha ohledech dominantní personou svými ostináty), ale po poslechu alba nevznikl nějaký markantní dojem basové nedostatečnosti…

ZA KROKEM ŽEN – úvodní skladba je důmyslně vystavěnou kompozicí s vrstvenými klávesovými party synthesizerů a kytarového tématu se skvělými technickými obraty, s použitím jímavé akustické kytary s rozsáhlým instrumentálním vstupem. Veselého pěvecký přínos znamená pro skladbu přínos ve sdělnosti a vroucném sdělení interpretačního výkonu. Citlivé aranžmá sází na subtilní plochy v mezihře, které se skvěle doplňují s celkovou koncepcí. Propojení kytarových akordických rozkladů s konejšivým vrčením synthesizerů hudbu posunuje do širokého prostoru.
Na obalu původního vinylu byl jako autor textu uveden Daniel Macík, což bylo fiktivní jméno. Naopak jméno autora Jaroslava Hutky se nesmělo na albu objevit, protože v té době už žil v emigraci v Holandsku. Příjmení „Macíková“ bylo vypůjčeno. Hutkova tehdejší žena se jmenovala Macíková… To ovšem vešlo ve známost až po změně politických poměrů v naší zemi.

HLEDÁM SVÉ VLASTNÍ JÁ – velmi netypická skladba v repertoáru skupiny. Veselý autorsky pojednal silné téma se základním klavírním motivem, na který se napojují synthesizery s absencí bicích nástrojů. Zpívající Veselý potvrzuje svůj mimořádný pěvecký talent barvou zastřeného tenoru a emocionalitou projevu. Mimořádná skladba na kterou se bohužel v jeho tvorbě už nenavázalo.

RAJKY – rockověji uchopené téma s hladíkovskými kytarovými proměnami s jasnými výrazovými prostředky. Do pěveckých partů vedle Veselého vstupuje svým syrovějším a zastřenějším tenorem Semelka. Hladík v kytarových proměnách mistrovsky ústrojným způsobem vstupuje do jádra proaranžovaných vrstev za spolehlivých Čechových rytmických vln.

ZMOUDŘENÍ BABÍM LÉTEM – tematicky silná kompozice, v níž se prolínají Semelkovy a Veselého pěvecké party, možná nejpůsobivěji na celém albu. Skladba má výtečnou atmosféru v pozadí a vokální party se prolínají se synthesizery a kytarovými ornamenty. Výkony obou zpěváků jsou do značné míry podmíněny okolností, že se mohou pevně položit do Vrbova metaforického textu, který je ostatně řemeslně i tematicky na vysoké úrovni. Sugestivně působí instrumentální plocha v druhé části skladby. Zemitý Micromoog vytváří prostor Hladíkovým kytarovým eskapádám se strojově přesnými bicími nástroji.

ZÁZRAK JEDNÉ NOCI – závěrečná skladba s "kosmickým soundem" kytary a upozadněných synthesizerů otevírá prostor Semelkovu tlumenému hlasovému projevu, než se připojí bicí nástroje a proaranžované plochy. Návrat k pianissimu s prostorovým vjemem nepřímo evokuje Pink Floyd. Další část skladby charakterizují pochodový rytmus a vrstvené kytarové a klávesové party. Zpívaná pasáž zdařile prezentuje Semelkův projev. Psychedelická elektronická clona vytváří ponuré tajemno, podepřené bubenickými breaky a budí dojem nepojmenovatelného artrockového sci-fi, s velmi působivým stereofonním efektem a podmanivými ozvěnami. Harmonicky pevná stěna prostupuje další částí skladby a tvoří tak velmi důstojný závěr celého alba.

O deset let později (1999) vydává label Bonton remasterovanou verzi alba na CD, doplněnou singly autorské provenience Leška Semelky, které dramaturgicky neměly s albem nic společného a do značné míry narušují celistvost celého projektu. Album ale získalo nový kvalitní zvuk a zajímavý booklet s textovou přílohou.
Lze jenom litovat, že skupině nebylo umožněno natočit album Svět Hledačů ve formátu dvojalba. Stylová proměna skupiny by získala nový netušený prostor. Např. Veselého zapomenutá skladba Prosím v širším formátu by se tak dočkala studiové verze a autorská a muzikantská úroveň skvěle sehrané skupiny by tak dostala oprávněnou legitimitu, jako tomu bylo v zahraničí např. na dvojalbech The Lamb Lies Down On The Broadway od Genesis, nebo Tales From Topographic Ocean od Yes. K tomu ovšem chyběla vůle ve vydavatelství Panton a kromě toho natáčení dvojalb bylo v normalizačním Československu nezvyklou věcí. Na dvojalbový formát dosáhly nanejvýš jen některé hvězdy domácí pop-music.
Skupina Blue Effect/M. Efekt prošla různými formami vývoje. S odstupem času se dá konstatovat, že album Svět Hledačů patří mezi jejich nejpovedenější albové výtvory, navzdory době, kdy projekt vznikal a kdy oficiální kruhy nebyly nijak nakloněny podporování podobných počinů.

Domnívám se, že třebaže na předešlém albu Svitanie byl kladen možná ještě zesílenější důraz na instrumentální pasáže než zde, je album Svět Hledačů jedním z vrcholů zpívaného československého artrocku, proto mu dávám pět hvězdiček!