Reakce na recenzi:

horyna - @ 20.10.2016

Nekorunovaní vládci jižanského rocku stojí albem God and Guns na novém, dalším startu (kolikátém už) svojí kariéry a po mnoha příkořích osudu jsou stále tady a co víc, jsou neobvykle silní kompozičně, mladistvím elánem nakopnutí a s tvrdošijnou zarputilostí dávají na srozumněnou, že s novým zvukem který má energie na rozdávání a totálně smáznutými generačními mantinety, je potřeba s kapelou zatraceně počítat.

Baladami kapela svá alba vždy zásobovala v počtu nemalém, tady jsou celkem čtyři. 4,6,8 a 12, přičemž Southern Ways- je pohodovka s funkční klavírní melodií i klouzavými tóny slide kytary, Unwrite That Song- hraje na city v silně jižanském naturelu, ale její plynoucí refrén a boční doprovodné vokály se postarají o vyvedení z průměru. A nakonec ani posmutnělá Gifted Hands- s přesným a hlavně artikulačně dokonalým Johnny Van Zantem i mírným smyčcovým pozadím neurazí, navíc obsáhne hodně dobrá kytarová sóla.

Hlavní gró ovšem leží v ďábelsky energických jízdách upalujících rovinatou jižanskou krajinou spojených států amerických. Vynikající úvod, který nás přenese právě tam, píseň Still Unbroken- obsahuje výborné country akustiky, melodií solidní počet i zapamatovatelný broukavý refrén. Simple Life- je sázka na jistotu, opět prvotřídní sbory a melodika, která dokáže strhnout všechny fanoušky podobně orientované muziky. Trojka Little Thing Called You- šlape zatraceně dobře, kytarový trojzápřad, kde si každý hraje to svoje, se do refrénu dokonale protne a vytváří neprostupnou, pnoucí stěnu dramatické úrovněy. Podobně je na tom i Skynyrd Nation- riffové mistrovství tu kapela povýšila nad ostatní a Johnny si tu střihne parádní duet, noha se pěkně pohupuje a srdce jásá spokojeností, kapela má energie na rozdávání. Po piatice Floyd je tu ještě jedna velká píseň, kde kompoziční taje této party vynikají ve velkém. Její titulní God & Guns- obsahující všechna poznávají znamení souboru zabalené ho poutavé a originální slupky s jasně se tyčícím country laděním. Akcent voní jižní délkou, kytarové laufy a vybrané melodie se tu řítí, sice ne velkou rychlostí, zato odzbrojující silou na naše slechy. A ještě Storm, Storm je další výborná píseň, šestistrunné vychytávky, ženské sbory a refrénová melodie na sebe dokážou slušně upozornit.

Bravo Bob Marlette, výsledný zvuk se vám povedl na výbornou.
Mé nejoblíbenější Skynyrd!