Mayak.mem - @ 28.10.2004 | #

Vynikajúce, skutočne federálne, česko ?moravsko ?slovenské album, na ktorom sa stretávajú a premiešavajú jazz rockové a počínajúce art rockové cítenie zúčastnených muzikantov. Posledné regulérne album kapely ešte s poctivou basgitarou?
Radim Hladík tu hrá často, ako český Steve Howe, rytmika Fedor Frešo ?Vlado Čech si evidentne rozumie a ich spoločný prínos albumu je markantný. Oldo Veselý hrá na klávesy relatívne striedmo, ale vysoko účelne, žiadne zbytočné predvádzanie sa. Po rokoch počúvania tohoto diela si ho v konfrontácii s európskym art rockom a jazz rockom z ľubovoľných končín sveta vážim stále viac.
?Vysoká stolička, dlhý popol? a ?V sobotu popoludni? sú skladby, kde dominuje Radimova gitara, ale basové linky Fedora mu skvele sekundujú. ?Ej, padá, padá rosenka?, do art rockového tvaru pretvorená ľudovka je ukážka majstrovského aranžérskeho umenia najmä Olda Veselého na klávesách i po vokálnej stránke. A titulná, takmer 20 minútová suita ?Svitanie? sa vyrovná art rockovým poémam mnohých, oveľa známejších a vo svete etablovaných kapiel 70. rokov. Bonus ?Golem? pôsobí trochu úsmevne a čiastočne narúša prirodzenú koncepciu a atmosféru albumu. Je len a len dobré, že aj v rokoch neprajných tejto hudbe v dobe a na mieste, kde vznikla, sa podaril štvorici československých muzikantov takýto kúsok?
...škoda, že nemôžem dať 4 a pol boda...

Cossack @ 14.06.2010 23:19:27 | #
Já, drahý Bobíku, nemusím NIC, leda tak umřít a na to ještě nespěchám... :-)
Pokud jde o hodnocení kvality, jak píšeš, „odborníky”, moc mě to nepřesvědčilo... Většina těch rádoby odborníků a kritiků nevytvořila sama nic, než pár subjektivních názorů na něco, co by sama nezplodila... (A trvám na tom, že subjekt objektivně hodnotit nemůže, může se leda shodnout svým názorem s více subjekty... Objektivnost neexistuje, je to leda názor většiny - a ten nemusí být vždycky nej...)
Hudba (a vůbec umění) je, myslím, o prožitku a pocitech, takže takové teoretické a učené debaty o tom, co je a co není kvalitní (umění), jsou k ničemu... Jaký je rozdíl mezi „jednoduchou” hudbou, která přivodí příjemný pocit a líbí se posluchači (a nemusí to být posluchač „jednoduchý”), a „složitou” neboli „náročnou”, jež udělá stejnou radost někomu jinému (klidně i „jednoduššímu”)? Já myslím, že žádný... Ani bych si netroufl tvrdit, že složit tu „jednoduchou” věc je snažší, než zkomponovat tu „složitou”... (Možná spíš naopak...)
Abych se vrátil k Blue Effectu: Znal jsem mnohem dřív (asi před 27 lety), a mám také víc naposlouchaná, alba „33” a „Svět Hledačů”, k „Svitaniu” jsem se dostal teprve nedávno (tak před rokem), Tvoji „oblíbenou Rosenku” jsem znal z 2 koncertů, zbytek vůbec... Přesto se mi líbí a nemyslím, že je to takový průšvih, jak píšeš. A ačkoliv mám desky „33” a „Svět Hledačů” taky raději, „Svitanie” za nimi nijak výrazně nezaostává - je trochu jiné, ale ne špatné...
Na závěr jen tolik, že se osobně za žádného odborníka nepovažuji (což zřejmě o Tobě neplatí), proto nepíši, že je, nebo není, něco kvalitní, ale že se mi něco líbí anebo nelíbí... A, mimochodem, Bobíku, když po „Efektech” tady „zbyde opravdu kvalitních věcí pár a ne desítky”, co kvalitního tu zůstane po Tobě? ;-)