Rolling Stones, The - Between the Buttons (1967)
Reakce na recenzi:
vmagistr - @ 10.11.2024
Psal se začátek roku 1967 a na obou stranách Atlantiku se psychedelilo o sto šest. Za oceánem už The Byrds, Love, 13th Floor Elevators nebo nově i The Doors šili do plných, Britové se k odpovídající reflexi nové vlny míru, lásky a bratrství teprve nadechovali. Jedním z exponentů ostrovní psychedelie tehdy byli i Rolling Stones, kteří od rhythmandbluesového puritánství v plné rychlosti vybrali prudkou zatáčku směrem k popově laděnému rocku se zdobnými aranžemi a provokativnímí texty. Na předchozím albu Aftermath (1966) se poprvé vytasili s ryze autorskou tvorbou a nově nabyté tvůrčí svobody se dominantní duo Jagger/Richards nehodlalo vzdát. Jak si tahle psychedelie ze sychravého Londýna vede po bezmála šedesáti letech od vydání?
Hned na úvod musím říct, že tentokrát budu od začátku do konce chválit - hodně chválit. Stones na druhý autorský pokus po silné první straně desky "nespadl řetěz", takže kolekce skladeb, kterou dali během podzimu 1966 dohromady, má od začátku do konce šťávu a říz. Otvírák Yesterday´s Papers v sobě má díky geniálním doprovodným vokálům v refrénu naléhavost, v podobně rázném duchu se nese i Connection s rozvernou Keithovou kytarou. Jako černá ruka Richards řádí i v posazeném kusu All Sold Out a do čtveřice všeho zboosterovaného tu máme Orientem lehounce načichlý refrén skladby Complicated.
Dařilo se i s pomalejšími a křehčími kusy. Tahací harmonika v Backstreet Girl je milým úkrokem, baví mě i zahuštěná "venkovská" atmosféra ve Who´s Been Sleeping Here. Vůbec nejvíc si na albu užívám i bicími poháněnou psychedelickou ponurost My Obsession a v opozici k ní melodickou varhanní vyprávěnku She Smiled Sweetly. Naopak mi příliš nekonvenuje "pouťová" atmosféra v Cool, Calm & Collected a "bodiddleyovský" rytmus nahrávky Please Go Home. Daleko větší zábava je pro mě rozverný rock´n´roll Miss Amanda Jones.
Jednotícím prvkem textů alba Between the Buttons jsou (snad jste nečekali nic jiného) ženské. Tentokrát už ale nejde jen o pasivní subjekty Mickových vášní, dámy jako Amanda Jones nebo bezejmenná "kurtizána" ze skladby Complicated se dokážou pořádně rozparádit a za chlapy nezaostávají v žádném ohledu. První jmenovaná je v podstatě neřízená střela vymetající drogové večírky, divoká společnice za stolem i pod ním. Její rozvážnější vzdálená příbuzná hraje s Jaggerem vyrovnanou partii a zpěvák je jen jednou ze zastávek na cestě, po které si cílevědomě jde.
Vedle toho tu samozřejmě máme i "tradičnější" texty, ve kterých má něžné pohlaví své místo jasně dané (Back Street Girl, Please Go Home) a Mick si na jejich rozmary neváhá postěžovat (All Sold Out, Cool Calm & Collected - tam je možná tou "megerou" dokonce sama Matička Británie). Až roztomile působí koláž nevěry a pohádky o Mášence a třech medvědech ve Who´s Been Sleeping Here, no a samozřejmě nemůžou chybět ani narážky na drogové zkušenosti (Connection a závěrečná, nezvykle otevřená Something Happened to Me Yesterday).
V době, kdy už to mnozí z jejich někdejších rhythmandbluesových souputníků (The Animals, Downliner´s Sect nebo Graham Bond Organization) měli takříkajíc "za sebou", Stones ukázali tuhý kořínek a schopnost nejen absorbovat nové trendy, ale do jisté míry je i nastolovat. Album Between the Buttons řadím k té lepší polovině z jejich šedesátkových studiovek, poslouchám ho s potěšením. S psychedelií se podle mě Stones nikde nezvládli popasovat lépe.