Reakce na recenzi:

Nien - @ 10.01.2010

O rok mladší bratříček alba Retro z roku 2006. Nechci se opakovat, takže jen ve stručnosti. Platí to samé, co jsem napsal o prvním albu. Tedy staré nástroje, živé bicí a soudobá nahrávací technika.

Těžko říct, které z alb Retro/Retro2 je lepší. Z většiny recenzí vychází tohle album hůř, ale já bych ho postavil tak na roveň jeho předchůdci. Není to už od Wakemana takové překvapení jako první díl. Člověk už ví, co může čekat a možná toho tak ve skrytu duše očekává trochu víc.

Rozhodně tu není žádná odpornost srovnatelná s Waveform na jedničce, takže to už je plus. Zůstává chytlavá úvodní vypalovačka Chasing The Devil, nádherná Tigger The Bounce, která mi opět připomíná Rickovo živé album se Strawbs, a to sice skladbu Temperament Of Mind. Robert The Robot je opět zběsilou jízdou na analogovém syntezátoru. Prostě spousta podobností...

Za normálních okolností by se nulový posun vpřed bral asi jako mínus. Ale vzhledem ke koncepci alba je spíš dobře, že se drží tam, kam úspěšně zacouvalo první Retro. Posun "vpřed" bych se svým odporem k 80. létům totiž asi nepřežil :-)