Reakce na recenzi:

luk63 - @ 22.04.2010

Půlhodinové CD tvořící věci nahrané v r. 1969 (které poprvé vyšly až na tomto disku) bych rozdělil na dvě části. První čtyři písně se dají charakterizovat jako svěží hardrockovky, zbylé tři delší kusy jsou pomalé a trochu nezáživné songy. Všem dominuje vysoko položený zpěv (ne však ječák) Gordona Elliotta a psychedelická nálada.
Gypsies in the Forest zní jako jednodušší Jethro Tull z období Stand Up a spolu s následující nejtvrdší Mad Hatter (s odvázaným sólem na kytaru) tvoří vrchol alba. Riddle a Anyone's Song jsou svěží a příjemné písně, které mají také všechno, co by neměl postrádat rock z konce 60. let: říznou kytaru, výrazný vokál a šlapající rytmiku. Až pocud dobrá muzika. Klidnější Cold Duck Wino není vyloženě špatná, ale na ploše šesti minut by rozhodně měla nabídnout více a totéž platí o následující Lavendar Tab, Ooh Dilly Dilly, která bez větší invence trvá dokonce 7 a 1/2 minuty. Závěrečná Lovely Lady má sice jen čtyři minuty, ale i ona se mi zdá nemastná neslaná s delším nezajímavým kytarovým sólem. Celkově je deska dobrý dokument o kapele, která nám toho po sobě asi víc nezanechala a sběratelé nebo fanoušci právě takových zapomenutých by po ní asi měli sáhnout.