Reakce na recenzi:

davca - @ 08.09.2010

Pro některé fanoušky je Bark At The Moon trošku na Ozzyho měkkým albem a dokonce ho považují za nejslabší, co Ozzy v osmdesátých letech natočil. Ale to si já rozhodně nemyslím. Sice musím uznat, že neobsahuje takové nářezy jako třeba Blizzard Of Ozz, ale vyrovnat se mu určitě dá. Na albu hraje tehdy úplně nový a konečně stálý kytarista Jake E. Lee, který pak s Ozzym nahrál ještě The Ultimate Sin a poté byl zakladatelem kapely Badlands se zpěvákem Rayem Gillenem, který byl předtím krátce na záskok u Black Sabbath! Dnes už je ale tento zpěvák na onom světě, ale vraťme se radší k Bark At The Moon.

Úvodní Rock and Roll Rebel je dobrá skladba a šlape jako hodinky. A po ní Bark At The Moon je asi nejlepší skladbou z tohohle alba. Forever s úvodními kostelními zvony, sborem a varhanami je už jiná káva a do toho ještě silný riff. Balada So Tired, no co k ní říct?
Jedni jí žerou a druzí nenávidí. Myslím, že to je takový důkaz, že Ozzy umí být také citlivý a romantický (což mělo asi na svědomí tehdejší svatba Ozzyho se Sharon Ardenovou). Spiders je také jedna z těch lepších skladeb alba. Trošku slabší skladby považuji You´re No Different, Now You See It (Now You Don´t) a Waiting For Darkness.

I když je Bark At The Moon trošku jiný než ostatní Ozzyho desky, je to pořád ještě ta stará poctivá Ozzyho osmdesátková klasika a mě se docela líbí.