Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 06.08.2017

Jak jsem se dostal k Ozzymu ? Docela oklikou. Známý mi pouštěl dvě alba anglických Badlands, kde mě zaujala nápaditá hard rockově bluesová kytara, jak ze staré školy. Při letmém pohledu do bookletu jsem byl doma – Jake E. Lee – tak toho si pamatuju ze dvou alb Ozzyho Osbourna.

Sólovou tvorbu této legendy sleduju spíše informativně, nikdy jsem nebyl přívržencem jeho samostatných počinů – krom alba Ultimate Sin. Spíše si občas poslechnu domovské Black Sabbath ....

Pamatuji se, že toto jediné album jsem poslouchal se zalíbením, ale je tomu již pěkná řádka let – v předchozím režimu by kolchozníci a slévači stačili překročit plán 6 pětiletek.

Rozhodl jsem se tedy oživit dávné hity a zjistil, že i nyní tyto písně působí velice přesvědčivě, za sebe mohu prohlásit, že tuto desku považuji za to nejlepší, co Ozzy během své sólové kariéry vydal.

Důvodem je skladatelský rukopis a hra právě dříve již zmiňovaného Jake E. Lee. Nejlépe mi k Ozzyho hlasu sedí, napsal silné skladby skoro na celou desku (krom poslední Shot in the Dark od spoluhráče Phila Soussana) a dokázal je i živě s ekvilibristikou sobě vlastní zahrát. Nejde však o hru ve stylu nějakého guitar hero, který na sebe poutá velkou část pozornosti, naopak, Lee je poctivý dělník, který riffuje jako o život v předem zvoleném obrazci a tuto hru jemně dokresluje různě vkusnými a přesně padnoucími ornamenty.

Jeho hra je podpořena rytmikou výborného basisty Phila Soussana a poněkud topornějším Randym Castillem na bicí, jehož výkon mi přijde poněkud jednotvárný, možná to je však jen můj subjektivní pocit způsobený trochu horším zvukem jeho nástroje.

Písně na albu, kterých je Jake autor, jsou všechny potencionálními hity, snad krom slabšího Fools Like You. Pro mne snad nejsilnější zářezy Ozzyho celé tvorby jsou Secret Loser, Thank God for A Bomb, Killer of Giants či Shot in the Dark.

Jake obdržel během roku 1987 po turné k této desce bez vysvětlení telegram s výpovědí od manažerky Sharon Osbournové a takto tajuplně byla ukončeno jeho působení vedle netopířího muže Ozzyho. Jeho kariéra však neskončila, ještě několikrát projevil své hráčské dovednosti i skladatelský um, např. v hvězdně obsazených Badlands, kde se mi líbí hlavně na hard rock - bluesovém albu Voodoo Highway z roku 1991. Slyšel jsem i jeho dvě sólové desky, které vůbec nejsou špatné, ale tak vyrovnanou sbírkou songů, jako je na Ultimate Sin, nedisponují.