Cossack - @ 04.02.2011 | #

První „neživé” "Best Of..." skupiny s trochu neskromným názvem „Dvojnásobně platinové”, kde jsou ke slyšení věci z prvních šesti studiovek (z posledního alba, "Love Gun", pouze titulní pecka). Troufnu si tvrdit, že žádný zásadní hit z let 1974 až 1976 tu nechybí, „ošizení” studiové nahrávky z předchozího roku, jen jedním zástupcem, je celkem pochopitelné.
Tohle dvojalbum bych doporučil každému, kdo nechce investovat do všech šesti desek, a přitom chce mít v diskografii zastoupeno „první období” kapely. Tento počin je také vhodný pro ty, kteří se chtějí s KISS (anebo s jejich hudbou této éry) seznámit.
Podle mě, výborně sestavený výběr (bez nejmenší slabiny), navíc jsou skladby na něm buď znovu nahrány (např. Strutter ’78), anebo alespoň re-mixovány, proto hodnotím maximem.

Mirek Kostlivý @ 04.02.2011 14:35:58 | #
Jak "kvalitní" muzikanti se sešli v Kiss vypovídá výběrové řízení na bubeníka, z kterého je naprosto jasné, že záleželo na prvním místě, jak kdo vypadá, a ne na tom jestli daný hudebník vůbec umí hrát.

Cituji SPARK leden 2011 (autor Robert Čapek):
"Saténové kalhoty, černé sametové sako, které měl Peter Criss na sobě, udělalo dojem, neboť na schůzce s Paulem Stanleym a Genem Simmonsem řekl druhý z nich jako vůbec první větu: Berem tě. Peter namítá: Ještě jste mě ani neslyšeli hrát! Ale Gene je neochvějný. To nevadí. Vypadáš skvěle. Jsi hvězda. Jeden z rozhodujících okamžiků pro KISS ukazuje, jak forma zvítězila nad obsahem."

Ale na druhou stranu být možná v 70. letech o pět a více let mladší, tak jsem se z jejich tvorby a vizáže taky zbláznil. Nyní to na stará kolena ale zkoušet nebudu :-).