Reakce na recenzi:

horyna - @ 14.03.2016

Toto Hughesovo album představuje pro mne řekněme jakýsi rockový monolit,nebo lépe řečeno- pomník rocku. Pokaždé když si na desku vzpomenu a vybavím si některé její skladby, pokaždé když ji poslouchám, cítím, že jejím prostřednictvím chtěl Glenn vyjádřit určitou poklonu celému rockovému hudebnímu hnutí. Jeho naléhavý sound, široký záběr, zvukově pevný obal a intenzivní směřovaní do nitra posluchače, mě o tom vždy utvrzuje. Přesto je složeno s velkou dávkou citu a bohatým výrazovým sdělením.
Skladby? Tak například druhá She Moves Ghostly- s nápaditými perkusemi a hybným refrénem, tempově fantasticky originální Orion s jemným klávesovým podkresem, melancholická dvojice Change Yourself a Let It Go, kde nás Hughes nechává unášet svým soulově zabarveným hlasem, funky kytara v Dark Star, energický vypalovák Miss Little Insane, nebo bluesověji laděný závěre alba.
Záměrně jsem ale vypíchl pouze pár položek, jelikož na mne album působí jako nedělitelný celek a tak k němu také vždy přistupuji. Je jiné než většina jeho děl,ne nějak závratně, ale je a i když obsahuje jeho typická poznávací znamení, ať už funky, blues, soul, všechny tyto styly jež do svých skladeb pečlivě míchá, zde ale spíše v menší míře, vše je zabaleno v onom hard rockovém místy až neprostupném plášti.

I přes tato tvrzení a superlativy kterými album obšťastňuji, nemůžu říci že by to byla moje nejoblíbenější mistrova deska, nejspíš už vždy bude stát třeba za bluesovou- Feel, barevně zvukově bohatou-The Way it is, nebo třeba funkovým mega klenotem Firt Underground...
Pořád je to ale po čertech výborná muzika.