Reakce na recenzi:

luk63 - @ 17.11.2010

Ani toto album nebylo nahráno ve stejné sestavě jako předešlé. Po pětce odešel Elton Dean, kterého u dechových nástrojů nahradil Karl Jenkins. To mělo významný vliv na zvuk souboru i jeho další odklon od dřívější (především na LP Third) volné improvizační struktury skladeb k o dost ukázněnějšímu, často riffovému jazzrocku. Spojitost s dřívějšími Soft Machine slyšíme už jen místy v charakteristických vybustrovaných varhanech Mika Ratledgeho.

DvojLP přináší na prvním vynilu záznam z jednoho listopadového koncertu roku 1972, druhá část kompletu je tvořena studiovými nahrávkami. Celkově jde o soubor výborných skladeb, podepřených skvělými individuálními výkony všech muzikantů. Malé mínus: U Soft Machine mám poprvé (až) na této desce pocit, že by někdy méně znamenalo více - ve smyslu, že některé nápady jsou poněkud rozmělněné a proto by zasloužily zdrcnout do časově kratších úseků.

I přes tuto drobnou výtku jde o dílo výborné, jež má (po překonání vrcholu alby Third a Fourth a při neustálých personálních obměnách) ve vývoji kapely své místo. Nejvyšší hodnocení mu, stejně jako u alba Fifth, nedám jenom vzhledem k jeho nepřekonatelným, již vzpomenutým předchůdcům.