Reakce na recenzi:

tykeww - @ 23.03.2013

Třetí knihu džunglí nemusí mít každý rád, zejména proto, že bývá srovnávána s Dialogem, a ten působí díky kratší délce jaksi sevřeněji; některým méně trpělivým posluchačům může Kniha připadat až vatovitá. Já však patřím k těm trpělivějším, k těm, kteří si umí vychutnávat každý tón, které ze sebe vydá toto ojedinělé brněnské uskupení. Před zahájením prací na Knize se změnilo obsazení: Pavel Váně odešel a místo něj přišel Roman Dragoun (abych byl přesný, chvíli byli ve skupině oba). Jakkoli mám Váněte (skloňuji správně?) rád, Dragoun mi sedl báječně a možná i lépe (tedy PV si na Knize představit moc nedovedu). Dvojalbum je rozdělené do čtyř stran (to vlastně nemusím říkat, ukažte mi 2LP, které není) a každá strana na čtyři skladby, vzájemně však jaksi propojené. A to se mi právě na Knize líbí: větší návaznost mezi skladbami, která u Dialogu byla jen naznačená. Téměř nepoznáte, kde vlastně končí Já a kde začíná Setkání. Další věcí, která se mi na Knize líbí, je úžasné střídání nálad, dobře je to vidět například na čtvrté straně: S maskou a bez masky začíná téměř nic neříkajícím jednoduchým motivem,který vyplyne v pomalou kompozici plnou vokálu, ze kterého jde až strach. Jenže následně přijdou krásné klávesové tóny ve výškách. A z toho jde trošku hrůza; zároveň se ale podařilo naznačit takovou tu nejistotu, co přijde dál, takovou tu nejistotu džungle. Mnoho, mnoho nálad a hudebních témat krásně spojených, jak je vůbec možné, že navazují tak rozdílné skladby, jako jsou SMABM, krásná Pelcova To já se vracím (s ještě krásnějším Morávkovým sólem), poněkud experimentální Ozvěny a Morávkova Čím je svět můj, kde se chvilku jedná téměř o kakofonii? Je to možné! Umožnila to právě ona nezávaznost a skutečnost, že není řečeno, kde co vlastně končí a co začíná.
Abych to shrnul: Třetí knihu džunglí počítám k mým nejoblíbenějším hudebním dílům (ano, toto je hudební dílo) vůbec. Má v sobě krásnou atmosféru, velmi dobré instrumentální výkony i mnoho nezapomenutelných skladeb.
Pět hvězdiček!