Reakce na recenzi:

bobík - @ 09.10.2010

V roce 1987 nakráčel Progres 2 do supraphonského studia,aby zde zachytil devět písní z koncertního pořadu s prostým názvem "Progres 2",který se nesl v duchu opravdové změny: opuštění artrockových monotématických pořadů ve prospěch obyčejných písní.Z aranžérského hlediska se Progres 2 posunuly ve prospěch kláves,elektrických bicích a programování baskytary přes computer.Někde se to povedlo,někde ne,celkově aranžmá hodně ztěžkopádněly,hudba se stala dost nemotornou.
První strana alba začíná svižnou Kdo to myslí vážně,která se povedla.Titulní píseň alba s názvem Změna je poznamenána výše zmiňovanou těžkopádností,ale díky závěru celkem ujde.Vrcholem první strany je Bajgerova Tajemství her,s pulsujícími klávesami,kyrtarovou mazihrou a Bajgerovým vlastním poetickým textem.Písně Nejsi jiný a Něžný dotek zmoudření jsou naproti tomu hudebně zcela průměrné.
Druhá strana začímu klasickou pomalou pelcovkou a dal by se jí vytknout možná trošku banální text,nicméně vedle Tajemství her vrchol alba.Další dvě písně už jsou opět jen průměrné,strhávající album do mizérie.Naštěstí album končí smířenou pomalou písní od Kluky Plátěnky na nohách,škoda jen té computerové basy a hřmotného klavíru.Texty k osmi písním napsal profesionální textař Vladimír Čort,který myslím v Progres 2 našel svůj textařský um ve vrcholné formě.Takže celkově poctivé tři hvězdy.