Reakce na recenzi:

Óin - @ 05.09.2010

Debutové album 13th Floor Elevators, vydané společností International Artists v listopadu roku 1966, lze bez dlouhého váhání označit za jeden ze základních stavebních kamenů psychedelického rocku. Můžeme zde sice zaslechnout vliv Rolling Stones či ranných Byrds, přesto se však jedná o vysoce originální počin, který inspiroval řadu jiných umělců, mezi nimi i Jima Morrisona.

K poznavacím znamením soundu Elevators rozhodně patří kromě vypjatého zpěvu Rokyho Ericksona i elektrický jug Tommyho Halla. Někoho může tenhle poměrně monotónní zvuk iritovat, nelze však popřít, že díky němu si tuhletu kapelu nemůžeme splést s žádnou jinou.

Co se týče autorského podílu na tomto albu, většinu písní složila a otextovala trojice Hall, Erickson a Sutherland. Tři písně z jedenácti pak pro Elevators napsal Powell St. John, přední postava texaské folkové/rockové hudební scény, jehož skladby nazpívala i řada dalších umělců, například Janis Joplin.

K vrcholům alba patří You're Gonna Miss Me Rokyho Ericksona, singlový hit Elevators, se kterým se tahle kapela prosadila i na celoamerickém žebříčku. Ostatní skladby se od tohoto singlového hitu odlišují, každopádně však mají i ony svou kvalitu. Já si oblíbil mezi jinými Kingdom of Heaven a Don't Fall Down.

Svým způsobem se jedná o zásadní album, předznamenávající celý jeden hudební styl, za mistrovské dílo se však tato prvotina pravděpodobně označit nedá. Za zpěv Rokyho Ericksona a za originální zvuk dávám čtyři hvězdičky.