Reakce na recenzi:

Danny - @ 27.12.2010

Plant prožívá poslední dobou umělecky šťastné období. Albem Mighty ReArranger dokázal, že stále dokáže překvapovat, hudba na něm plná neotřelých nápadů a nedovolí vám polevit v soustředění až do konce. Zejména v oblasti aranží je "šťavnatá" (což je u Planta standardní přístup) a samozřejmě jako vždy koliduje mezi dur-mollovými melodiemi a modálními škálami, kde najdeme církevní stupnice, arabskou melodiku atd. Band of Joy je umírněnější, klasičtější... a chvílemi snad až příliš tradiční. Obvyklé výpady do nezvyklých hudebních struktur tady nenajdeme, ani hrátky s rytmy se tu příliš nekonají. Skladby "I'm Falling in Love Again", "The Only Sound That Matters" a "Harms Swift Way" jsou možná příjemné pro ucho, ale s přemýšlivým a novátorským Plantem mají málo společného. Plant si chtěl evidentně udělat radost a já mám tohle album vlastně rád, slyšel jsem ho už mnohokrát. Mám-li k němu nějaké výtky, pak jen proto, že se Plant na předchozím Mighty ReArranger dotkl dokonalosti.