Reakce na recenzi:

luk63 - @ 04.10.2012

Slapp Happy se po třidvaceti letech sešli k natočení tohoto reunionového alba. Nové možnosti nahrávacího studia jim umožnily bohatší, často vrstvený zvuk. Pryč jsou však doby avantgardně-kabaretního popu z první půle 70. let.

Zde se trojice rádo experimentujících muzikantů (dříve spolu i v různých dalších formacích) vydala vstříc komečnějším tendencím. Přesto v jejím projevu zůstala ozvěna toho, čím vynikala v minulosti. Především to je nezaměnitený vokální projev Dagmar Krause, silné a nevtíravé melodie, vysoký standard aranží a inteligentních hudebních postupů.

Jako celek album poklidně plyne bez extra výrazných momentů či výrazně se vymykajících kousků. Také proto si netroufnu některou píseň vyzdvihovat, opravdu je mám rád všechny a jako celek je album velice kompaktní a bez výkyvů.

Skalní fanoušky rané éry Slapp Happy, a všeobecně kapel hnutí Rock In Opossition (jehož je toto hudební uskupení členem), asi tento reunion zklamal nebo minimálně nenaplnil jejich očekávání. Já však musím dnes - s jistým odstupem - uznat, že jde o opravdu dobrou desku.