Reakce na recenzi:

Petr87 - @ 16.01.2014

Tuhle Floydí desku mám taky hodně rád...
Je to už bohužel poslední album, na kterém se ještě podílel geniální Syd Barrett...no podílel, spíš už jen tak přicmrndával...velká škoda, ale asi to tak mělo být.
Sydovo místo zastoupil jeho starý kamarád ze školy David Gilmour...
Nutno poznamenat, že kapela v té době hrála ještě chvíli s oběma kytaristy...David byl ze začátku brán pouze jako "pomocník" ale jak čas ubíhal, tak všem začínalo být čímdál tím více jasné, že Syd v kapele už prostě zůstat nemůže...
Jeho "úlety" už jednoduše všechny nasíraly...Obrovská škoda takového talentu...Ale nezapomnělo se na něj a co je hlavní, nechal po sobě nesmrtelný pomník v podobě mistrovského alba A Piper At The Gates Of Dawn...
A ted' už zpátky k albu...
Otevírá jej Watersova skladba Let There Be More Light, kterou považuji za hodně povedenou...zkrátka hned ze začátku okamžité vystřelení do kosmu..:)

Následuje skvělá věc z pera Ricka Wrighta s názvem Remember A Day...Tohle je úžasné. Vždycky jsem tvrdil, že Rick byl skladatelsky až hrozivě nedoceněný a za tím si stojím stále. Velká škoda, že po Dark Side byl postupně odsouván, až byl vyřazen ze hry úplně, to zamrzí...

Po ní následuje další výborná Rogerova skladba, takřka meditativní Set The Controls Of The Sun...
Pro tuhle věc mám zvláštní slabost, dodnes ani pořádně nevím proč...Tady prostě Roger trefil šipku přímo do středu terče.

Další Rogerova skladba na albu nese název Corporal Clegg...
Je to poměrně nedávno, co jsem někde četl, že hudbu zde složil Syd a Roger přispěl pouze textem, hrozně by mě zajímalo, co je na tom pravdy.
Jinak je to velmi zajímavá, pacifisticky laděná skladba, kde se Roger vůbec poprvé dotýká tématu války...kdyby jen v té době tušil, že za pár let se tím stane doslova posedlý..

A Saucerful Of Secrets...Cha, hrozně by mě zajímalo, jak by se tvářili někteří "funoušci", co znají Pink Floyd tak možná z rádia, nebo diskotéky prostřednictvím té veleúspěšné "dupačky" Another Brick On The Wall Part.2, kdybych jim do sluchovodů naservíroval tuhle kompozici...
Dozajista by ji se slovy "co to je za sračku" zašlapali okamžitě do země a ještě pro jistotu zalili betonem, o tom není pochyb...
Tahle kompozice je prostě něco až nadpozemského...tady se mi zkrátka nedostává slov, no a ten závěr, uff, geniální..
Tuhle věc prostě nejde poslouchat jen "tak"...To musíte zhasnout světlo, lehnout si, zavřít oči a nechat se unášet a unášet...

Posléze následuje další výborná Rickova skladba, která nese roztomilý název See-Saw...Od té doby, co její autor zemřel, tak skoro vždy, když tuhle píseň poslouchám, cítím takový zvláštní smutek..."Ricku, posílám ti tam nahoru velký pozdrav, byl jsi skvělý hudebník i skladatel..."

No a album uzavírá Sydova takzvaná labutí píseň, úžasná Jugband Blues...tuhle skladbu mám taky hrozně moc rád, no a když poslouchám z jeho úst závěrečný verš:
And the sea isn't green
And I love the queen
And what exactly is a dream?
And what exactly is a joke?...tak bych brečel..."Syde, byl jsi obrovký hudební talent, škoda, že jsi jej nestačil ještě více rozvinout..."Shine On Our Crazy Diamond"

Pět hvězd...