Pink Floyd - Atom Heart Mother (1970)
Reakce na recenzi:

O ATM jsem vlastně poprvé až četl v knížce od Nicka Masona. A to už v té době od Floydů znal téměř všechno, skoro nic jiného jsem neposlouchal(a rozhodně to nepovažuju za chybu:-). Tak jsem si ji koupil a naprosto mě dostala. Deska je kompozicí i zněním podle mě dost podobná Meddlu, nejvíce asi tím, že jde o poslední alba Floydů, která nejsou myšlena jako koncepční a ani tak nepůsobí.
S písní Atom Heart Mother byly obrovské problémy ji vůbec nahrát. Občas to vypadává z rytmu a znova se vrací, protože nešlo skloubit sbor s doprovodem přesně podle metronomu. Navíc to bylo nahrané jen na osmistopé mikrofony a to se asi nejvíc podepsalo na zvuku, který taky není zrovna dvakrát kvalitní(zeď už je myslím nahraná na čtyřiadvacítky). Přesto všechno už jen za ni by si deska zasloužila pět hvězdiček, i kdyby všechno ostatní byl naprostý balast a my dobře víme, že není.
Asi bych vypíchnul léto'68 , to je totiž tak něco nádherného, tolik nápadů vměstnaných do pěti minut, které ve výsledku očekávaně neznějí jako guláš zvuků bez hlavy a paty, to je neuvěřitelné.
Pro jednu z nejpovedenějších rockových písní se symfoňákem, pro spoustu hudebních nápadů a pro geniální obal:-) dávám nakonec za 5...
Caine @ 24.06.2010 19:33:17 | #
moony: že jsi tu diskuzi v burn ale živil:-D, palovi děkuju, a pro filozofa: není to problém a beru to(máš pravdu, že je to možná lepší), na druhou stranu když ten článek už jednou je napsaný, tak se nedá nic dělat, nehledě k tomu, že takové škody zas nenadělal...