Bad Company - Desolation Angels (1979)

24.09.2016 horyna | #

Jak jsem předeslal v reakci níže, Bad Company jsou mým naprostým objevem Progboardu posledních dnů. Díky zdejší nadšené kologově recenzi jsem se před krátkým časem začal kapelou více zaobírat, nechal jsem se dokonale strhnout a zatoužil přivát čerstvý hrad-rockový vítr do své sbírky. A opravdu nelituji ani v nejmenším, tohle byl zkrátka zlatý kauf a už se samosebou rozhlížím po dalších černých konících ze stáje "špatné společnosti". Přesně to, co jsem od alba očekával, jsem i dostal. Přál jsem si čistokrevný pohodový hrad rock s vlivy blues a to se mi do puntíku splnilo, dokonce jsem si přál, aby byl v konečném soundu zastoupen jemný závan osmdesátek, které mají teprve přijít, ale krom pár tupých úderů elektro bicích v jedničce, jsou Desolation Angels čistokrevné sedmdesátky.

Přítomny jsou tu jak skvostné balady, sentimentální náboj klasických kytar druhé Crazy Circles, zasněný svět Early in the Morning, stařičky znělá Take the Time, nebo poslední doják She Brings Me Love.

Ty pravé rockové pecky a že jich tu je, se jmenují Rock 'n' Roll Fantasy- zvukově precizní a krásně uvolněná, Rogersem na jedničku intonovaná Gone, Gone, Gone (dokonalá artikulace hned v úvodu), Ralphsovi kytarové attacky během Evil Wind, výborné delta-blues Lonely for Your Love, foukačkou odstartovaná Oh, Atlanta (opět božský Rodgers) a veskrze geniální, každým zastoupeným nástrojem čmrncovní Rhythm Machine- opravdový rockový přepych.

V tuto chvíli připravují rozšíření sbírky o další úlovky B. C., docela by mne zajímalo, jak kapela šlape na albech bez Rodgerse, zajímavýmy obaly ověnčená alba Dangerous Age, nebo Here Comec T.- za dávných časů na něj pamatuji tristní recku ve Sparku. Tohle období ale zřejmě příliš netahne, absence vedoucí ikony kapely, znamená nejspíš i absenci těchto cd ve sbírkách jejich obdivovatelů.

Kapitální úlovek a jeden z nejrychlejších startů na nejvyšší metu, stačili 3,4 poslechy a nedokázal jsem nepodlehnout, díky Easy.
reagovat

john l @ 26.09.2016 06:30:19
Bad Company poslouchali už naši tatíci a tak objevení jejich lp nebyl žádný problém, především pak prvních dvou, na kterých vyrůstal snad každý rocker. Stejně poviný jako L.Z. a i stejně dobrý!!!
Hudba bez účasti Rodgerse šla do kytek.

horyna @ 30.09.2016 06:43:08
Tatíci možná:-) mne tahle kapela úplně míjela, o to víc si ji teď užívám. Lákají mne ale i ty desky bez Rodgerse, někde musím zkusit jak to na nich pánům hraje, jsem docela zvědavej na zpěváka. Hodně tam skládal kytarista a ten se myslím nezměnil, tak třeba pokles kvality nebude tak strašnej.

EasyRocker @ 30.09.2016 07:17:00
Není zač, z recenze je cítit nadšení, které máme společné, zkrátka mr. Rodgers je moje parketa všude, kde byl, jako by tomu dal čerstvý vítr, ohromné charisma a ducha. Musím si to hned pustit :-)

horyna @ 30.09.2016 07:23:46
EasyRocker: fakt díky moc, jsem úplně nadšen, z každé skladby je cítit výborná nálada a krutá pohoda. Ty také náhodou neznáš jejich pozdější nahrávky???

EasyRocker @ 30.09.2016 07:36:15
horyna: přiznám se, že desky bez Rodgerse jsem už neslyšel, jen pro zajímavost je ale určitě budu muset zkusit...

23.08.2012 EasyRocker | #

Domnívám se, že poslední dvě desky už kapela zřejmě nahrávala bez velkého tlaku a i proto jsou dnes podle mě v diskografii Bad Company poněkud pozapomenuté a také v jistém smyslu nedoceněné. Nepřekvapuje, že zde ještě nemají recenze...

Už první hit Rock´n´Roll Fantasy s klouzajícími riffy kytary a zcela uvolněným Rodgersem ukazují na ohromnou pohodu, která je vůbec hlavní devizou tohoto alba. Crazy Circles - i tady předvádí Rodgers fantastické kouzlení s tóny, i přesto je skladba úplně odlišná, postavená na znamenité akustické kytaře a klavíru; skladba postupně za gradovaného Rodgersova hlasu dospěje až ke svému závěru. Gone Gone Gone, jedna ze tří Burrellových skladeb pro kapelu - má hardrockovou formuli - výrazné riffy a znamenitý refrén za užití vícehlasů,
pak se přidávají ostrá kytarová sóla. V tomto trendu pokračuje také Evil Wind, která je postavena na poněkud jednodušší osmdesátkové rytmice, využívající i jemnou elektroniku, přesto jsou refrén i sóla ve druhé půli opět zcela strhující. Co říci k Early in the Morning? Nádherně gradující hit na stejné, ne-li vyšší, úrovni s "Run With the Pack" či "Bad Company" - tedy skvěle gradující refrén i kytarové sólo. Opět je třeba dát absolutorium především Rodgersovi... Ten táhne i bluesovým nádechem prosvítající Lonely for Your Love, která vám snad může trochu připomínat i soudobou tvorbu Whitesnake. Pocta Oh, Atlanta přímo vybízí k projížďce po zámořské dálnici... vládne uvolněná atmosféra a výtečný Rodgers (autorem skladby je ovšem Mick Ralphs). Take the Time je naproti tomu zahloubaná, melancholická, chce se říci až baladická záležitost, postavená především na až folkem načichlé akustické kytaře. Rhythm Machine je oproti ní řádný odpich, využívající moderní elektronické rytmické postupy a výraznou basu, který asi většina starých fanoušků nemusela ustát, ale mě nijak výrazně nevadí, zvlášť když ani tady nechybí hlavní devízy kapely: ostrá Ralphsova sóla a výtečný uvolněný refrén a - Paul Rodgers. Ten jednoznačně exceluje také v závěrečném, o mnoho pomalejším hitu She Brings Me Love, dokonalém spojení fantastického zpěvu a vynikající gradující kytarové melodie a sborového refrénu. Spolu s Early in the Morning pro mě vrchol tohoto vynikajícího díla.

Desolation Angels je můj osobní favorit v diskografii kapely, lehounce překonávající i legendární debutové album. Oproti skutečně slabšímu Burnin´ Sky se jedná doslova o explozi uvolněných, lehkých, přesto ale dokonalých hudebních nápadů a strhujících písní a myslím, že právě na posledních dvou albech podává Rodgers vůbec nejuvolněnější výkon. Zaměření na americký trh, patrné i z obalu od Hipgnosis, mi nevadí, protože obsah je skutečně prvotřídní. Jednoznačně plný počet.
reagovat

martin69 @ 23.08.2012 08:44:11
Jsem moc rád,že jsi napsal recenzi k tomuto albu.Řadím ho v oblibě,hned za první dvě alba.Díky!

EasyRocker @ 23.08.2012 09:00:27
Není zač:-) Nějak jsem stále čekal, až se tu nějaká recenze objeví, a pak už mi to nedalo... přece jen už mám album doma pomalu deset let...

Borek @ 15.04.2014 18:12:21
Souhlas, z celého alba pohoda jen sálá, poslouchá se "samo".
Dík za bezva čtení!

horyna @ 07.09.2016 09:16:07
Úplně nové zjevení v mé soukromé sbírce, EasyRocker má zásluhu o částečný úbytek mých financí. Kapelu jsem znal jen podle názvu a věděl kdo v ní hraje, ale až díky jeho nadšeným recenzím, mi to nedalo, vrtalo v lebeni a jako první vzorek jsem na netu zkusil a posléze i obědnal toto SKVĚLÉ!!! album a nezuůstane jen u něj, debut je rozhodně povinností:-) Velice pěkná, svěží a nápaditá pohodářská muzička. A ten hlásek...

EasyRocker @ 07.09.2016 10:00:42
horyna: no vida, rád slyším tuhle dobrou zprávu :-) Samozřejmě Rodgers u mě patří úplně na top zpěváků, takže jsem jeho tvorbu vždycky s gustem sledoval. U téhle kapely je snad jen prostá škoda toho, že už další studiovku asi nevydá.

Balů @ 07.09.2016 12:30:47
EasyRocker
Tahle deska mne nějak minula, takže nemám naposloucháno.

Ale všechny předchozí mám moc rád včetně Burning ´ sky- ta je hodně bluesová stejně jako předchozí Rodgersova kapela FREE-mňamka!

-:)

EasyRocker @ 08.09.2016 07:01:22
No, já mám Burnin´ jako slabší. Je to ještě starý styl, ale chybí mi tam nápady, mám tam 2-3 oblíbené věci, ale skladby mi hodně splývají. Poslední dvě desky jsou možná zvukově krotší, ale nápady explodují... :)

Balů @ 08.09.2016 09:32:43
EasyRocker
Souhlasím na Burnin ´ je starý styl, ale já jsem bluesovej nadšenec, takže je to deska pro mne.
A Rodgers je také bluesovej, proto jsem nechápal jeho spojeni s Queen.

EasyRocker @ 08.09.2016 10:14:23
balů: ani já ne :-)

Balů @ 27.09.2016 09:43:50
Tak jsem si doplnil vzdělání ohledně této desky.
Poslouchá se to velmi dobře.

První dvě řadovky jsou ovšem větší uragán-tudíž o hvězdu lepší.