Johnson, Robert - King of the Delta Blues Singers (1961)

Oblaka rychle mizí, západ slunce končí další nesnesitelně dusný den v mississipských zapadákovech. U potoka perou odrané babies, černější než smola, a pak se lopotí večer co večer do bídných chatrčí. I těch pár babek musí stačit, aby mělo pět nebo sedm krků co do pusy. Cestou přichází nápadný mladík se řvoucí kytarou, působí jako magnet.

Není divu - když jednou došel k místní křižovatce, prý ho někdo zastavil, zastřel mu oči a vrazil do ruky nástroj, na který válel jako Ďábel. Anebo je to babský kec? Crossroads Blues vám dá pádnou odpověď. Terraplane Blues je prvním zásekem, kde Robert viděl aspoň pár floků - i ty do té mizérie bodly. To spojení hlasu a kytary... Do velebného poklidu je hozena lidově hravá Come On In My Kitchen. Walking Blues ztělesňuje jeho život jako nekonečnou pouť nejen jihem USA, bez keců a kudrlinek. Last Fair Deal Gone Down je stylově tak dokonalá, že předbíhá dobu o dvě dekády. 32-20 Blues je důkazem, proč ten ďas vždycky celé okolí roztančil, kolotoč lehkých žen vymaluje medově tažená Kindhearted Woman Blues. Divoký ryk na hraně stolu je i If I Had Possession Over Judgement Day, Preaching Blues je pekelný, neústupný tanec kolem ohně. When You Got a Good Friend je snad geniálním hudebním odrazem složitých vztahů našeho hrdiny, zkalených jeho povahou. Rambling on my Mind byla převzata celou řadu umělců, Ericem Claptonem počínaje, o překážkách jeho putování promlouvá Stones In My Passway. Taky Travelling Riverside Blues, zde až pastorálně vyklidněné, známe z energického podání např. LedZep. V Countryová Milkcow´s Calf Blues - není co dodat. Me and The Devil Blues popisuje Robertovy nejčernější démony a proslulý pakt, který vytvaroval strunného génia. A na stejnou drsnou, pronikavou a temnou notu hraje i poslední vál Hellhound On My Trail.

Mág s kytarou střídá ves po vsi, mizí a cestuje, vyhýbá se práci jako pouliční trubadúr, sbírá zářezy v podobě ženských a flašek whisky. Nahrává 29 zářezů, který zná každý kovaný bluesman i naruby; zde je jen část. Po potratu první ženy a opuštění další končí jeho těžko kontrolovaný život vraždou jedné z milenek. Co dodat k jeho odkazu - asi nic menšího, než že tento pán ovlivnil umělce od Dylana, Page, Claptona až po Rolling Stones. Je škoda, že toho obrovského uznání se nedožil. Těžko se hodnotí, je to o pocitech.
reagovat

Martin H @ 01.05.2019 17:28:23
Hezké, velmi hezké, když to čtu, tak mám pocit, že jsem součástí dusného jihu, vidím zpocené a sedřené lidičky, jak se po namáhavé práci plouží do svých slumů, aby je ráno opět čekala stále se opakující a nekončící dřina.
Easy, absolutní paráda. Dík.

EasyRocker @ 02.05.2019 04:30:18
Martin: díky moc:-) Tohle je tak "nahatá" muzika, že se to u ní píše samo. Ještě jsem zkoukl tenhle vynikající dokument. Dalšího sedmadvacítkaře určitě škoda.

>> odkaz

Martin H @ 02.05.2019 12:49:33
Dík za tip na pěkný bluesový večer.

EasyRocker @ 02.05.2019 14:46:18
Robert by unikát, hrál v podstatě velmi přímočaře, až primitivně, ale to přesto geniálně propojil s hlasem. S podstatě nulovým zázemím, protože jakékoli peníze obvykle zmizely do rána v nenávratnu:)