Malmsteen, Yngwie - Fire & Ice (1992)

Šesté studiové album a nový chlebodárce. Malmsteen to podškrábnul Elektře ( ne nadlouho ) a tak deska v dobách čerstvě porevolučních vyšla i u nás v ČSFR, v licenci tehdy čerstvoučké a agilní firmy Popron. Když mi tedy jeden dobrý známý přivezl zbrusu nové, zapečetěné cédéčko, radostí nad novým přírůstkem do sbírky skákal jsem dva metry vysoko. S každým dalším poslechem však můj elán nějak polevoval, postupně dostavilo se vystřízlivění a nakonec i zklamání. Důvody budu se snažit objasnit v následujících řádcích.

Tak předně by to byla přepálená stopáž. Ono se pětašedesát minut nemusí zdát moc, ale protože drtivá většina skladeb šine se v poněkud loudavém středním tempu, ne - u - vě - ři - tel - ně se to vleče.

Zvuk. Nahrávka postrádá tzv. "koule". Zní to nějak archaicky a uměle. Studené a sterilní je to jak operační sál. Inkriminovaný údaj jsem na cd sice nikde nenašel, ale předpokládám, že nahráno bylo opět komplet DDD technologií.

Absence skladeb s hitovým potenciálem. Skutečně, kdeže loňské sněhy jsou. Yngwie byl buď pod tlakem, nebo mu došla pára, ale zatím co desky Odyssey a Eclipse byly doslova prošpikované šlágry, tady - s jednou jedinou vyjímkou, o které se chci zmínit později - úplně schází. Takovým opravdovým vrcholem zmaru nabízí se rádoby chytlavá a přitom neuvěřitelně plytká Teaser.

Ale abych jen nekritizoval, najít se dá i něco málo pozitiv a jako dobrý tah považuji kooperaci s malým smyčcovým tělesem. Klasicizující vsuvky v Cry No More jsou fajn a v rychlovkách No Mercy a Forever Is a Long Time vítaným oživením. Nu a pak bych chtěl vypíchnout vrchol alba, neoklasickou šlupku Fire & Ice, která mu zcela po zásluze dala své jméno. Tu snad Malmsteen vyhrabal někde ze dna šuplíku, se zbytkem materiálu totiž vůbec nekoresponduje...

Pokud si z dobového tisku dobře pamatuji, tak snad kromě Japonska album celosvětově propadlo a ani se tomu nedivím. Následoval vyhazov téměř kompletní sestavy a přechod k novému vydavateli, ale o tom - snad - až někdy příště.

Album Fire & Ice hodnotím za dvě a půl hvězdičky.
reagovat

horyna @ 28.04.2019 14:56:05
Ten švédský egocentrik Malmsteen v těchto dnech prý vydává nové cédo. No nové, jsou na něm předělávky, ale ani ty už moc lidí zřejmě nezajmají, také kdo by chtěl slyšel tisící kopii Smoke... Jeho posledních x desek stálo za pořádný prd, a tak si tu teď při vzpomínce na jeho nejlepší časy pročítám zdejší (snejkovi) recenze. Nejen tady musím s autorem souhlasit. Nová firma i Malmsteen si mysleli, že se v devadesátém druhém urodí jako před čtyřmi lety, ale kdeže loňské sněhy jsou. Z desky jsem měl kdysi stejný pocit, nemastná a neslaná, natahovaná, nazajímavá, nudná...
To předešlá Eclipse i následující Seventh Sign vyzněli daleko přesvědčivěji.

Snake @ 28.04.2019 15:46:35
Máš recht, nějaké informace o chystaném albu Blue Lightning jsem zachytil. Mělo by obsahovat pár novinek a pak taky celou řadu předělávek od Malmsteenem zbožňovaného Hendrixe, Deep Purple, Stones, The Beatles apod. Něco podobného už vydal v roce 1996 a taky jsem si to nechal ujít...
Po těch starých deskách sáhnu rád, ale ty nové už mě nezajímají.