Starr, Ringo - Ringo (1973)

Jako skalní fanoušek Beatles, ale i příznivec ex-Beatles jsem se těsně po neslavném rozchodu kapely v r. 1970 nemohl vybrat v Ringově produkci album, které by mě uspokojovalo. Časem jsem zjistil, že jsem Johna, George a Paula měl už na řadě jejich sólových alb ve své sbírce, ale u Ringa jsem neměl nic. Moje vnitřní přesvědčení mi ale velelo, že přece jenom bych měl nějaký albový kousek doma vlastnit (aby to Ringovi nebylo líto).
Album Ringo jsem ale po prvním poslechu seznal jako to pravé ořechové a dodnes je součástí mé sbírky. Tahle deska je něčím zvláštní a pozorný pozorovatel na to přijde hned sám. V čem tkví ona zvláštnost?
Myslím, že je to jediné album po rozchodu Beatles, kde se sešla celá skupina poprvé a bohužel také naposledy pohromadě. Pravděpodobně nebylo úplně jednoduché tento tah uskutečnit, ale producent Richard Perry našel ten správný recept. Když se album nahrávalo NIKDY se John, Paul, George a Ringo nesešli pohromadě ve studiu. Vždycky někdo chyběl. Byl to pochopitelně strategický záměr, aby se nemohl prohlásit: Beatles hrají opět pohromadě, třebaže album je signováno jako Ringovo sólové album.
Samozřejmě to není úplně přesné, protože na albu hraje spousta jiných různých muzikantů, kteří se vzájemně prolínají a doplňují. Nicméně každý z bývalých Beatles napsal pro Ringa nějakou skladbu (nejvíc se na albu podílel George) a dokonce si v ní i aktivně zahráli. Samozřejmě zde jsou i skladby jiných autorů, ale taky Ringa samotného…

I´M THE GREATEST – šlapavě úderný úvod přehledného melodického základu otevírá album. Skladbu napsal John a vedle svého zpěvu a hry na klavír se do n í podařilo vložit atmosféru alba Abbey Road těmi rozkládanými akordickými postupy, které okamžitě rozeznáte. Ringo není žádný superzpěvák, ale frázuje přesně do Georgeových kytarových nástupů. S ironickou nadsázkou Ringo řve jako opravdu ten nejlepší ve stylizovaném show…

HAVE YOU SEEN MY BABY (HOLD ON) – údernost další skladby má v sobě rockoandrollový základ, kde všechny nástroje jedou v přesném sledu a vytvářejí poctivý hudební základ, ať už se jedná o výtečně pojaté klavírní party Nickyho Hopkinse, sólo na tenorsaxofon Bobbyho Keyese a obecné orchestrální doprovod, nebo svištivé kytarové ornamenty George. Ringo zde hraje společně na bicí nástroje s Jimem Keltnerem. Na kytaru se zde objevuje i Ringův kamarád, v dané době velmi populární Marc Bolan (T Rex). Odvázaná skladba v nejlepším pojetí tohoto tradičního žánru….

PHOTOGRAPH – opravdový hit napsal pro Ringa George. Skladba, která má výraznou melodii a pro Ringa se ve zpívané poloze velmi hodí. Georgeova dvanáctistrunná kytara nádherně zvoní, stejně jako Hopkinsův klavír a Keyesovo sólo na saxofon. Dobře zaražované sbory a orchestrace padají na vrub Jacku Nitzchemu. Opravdu výtečná píseň, kterou nezapomenete a bude znít ve svých harmonických strukturách jako ona květnatá liberální šedesátá léta…

DOWN AND OUT – klasický harrisonovský kytarový vstup s jeho slide-kytarou a dusající bicí nástroje Ringa šlapou v neomylném tempu vpřed s přiznávkami dechové sekce, ale také s výtečným klavírním sólem Garyho Wrighta (Spooky Tooth). Rock and roll podle nejlepších pravidel. Georgeova slide-kytara je rovněž výtečně vystavěná a říkám si, že měla dostat ještě více prostoru. Nekomplikovaná melodie byla napsána Ringovi opět na tělo, aby nemusel zápasit se svou hlasovou nedostatečností…..

SUNSHINE LIFE FOR ME (SAIL AWAY RAYMOND) – další Georgeova skladba. Není to klasický rock, ale americké country, ve kterém se výrazně projevuje podíl dnes legendární americké skupiny Band, která zde v písni hostuje. Atmosféra pohody, kamarádství a venkovanství zde přímo vystupuje z opakovaného melodického základu a svádí k tanci ve stylu irského tanečního umění, exportovaného do USA. Sborové prolínání zpěvu a akordeonové a houslové nálety znějí velmi stylově….

YOU´RE SIXTEEN (YOU´RE BEAUTIFUL AND YOU´RE MINE) – klasická šlapavá hudba jako vystřižená z padesátých let. Ringo výtečně frázuje a jeho hlas se zdařila vyrovnává s výraznou melodickou linkou. Zpívá zde i populární americký zpěvák Harry Nilsson (Everybody´s Talking) a ústní sólo na saxofon dodává Paul a opět se zde překonává Nicky Hopkins na klavír. Skladba, která měla od začátku ambici stát se hitem a také se jím stala…

OH MY MY – dupavé boogie se Ringovi velmi povedlo. Na klavír a hammondky zde hostuje Billy Preston a přeslechnout se nedá správně ohýbaný basový tón Klause Voormanna a vynikající sborové zpěvy Marthy Reeves a Merry Clayton, kteří posouvají skladbu téměř k soulu. Klavírní práce má svou údernost a saxofonový vstup Toma Scotta (L.A.Express) a skladba dusá po celou svou délku formátu až ke konci. Skladba okouzlila Věru Špinarovou, která vytvořila zdařilou českou coververzi, v níž se blýskl na kytaru výtečný Andonis Civopulos….

STEP LIGHTLY – přichází výrazné zklidnění s bluesovou atmosférou. Kytarové party hraje Steve Cropper představitel memphiského soul-rocku, ale je zde i poněkud nezvyklý klarinet Toma Scotta a Ringo nás vedle zpěvu překvapí i tanečními kreacemi se stepováním (!) a Nicky Hopkins jemně kouzlí na elektrické piano. Rin govi výtečně pomáhají i dobře znějící sboristky z backgroundu…..

SIX O´CLOCK – tuhle skladbu napsal Ringovi Paul a jeho žena Linda. Ten mccartneyovský rukopis s melodickou linkou se nedá nevnímat. Zatímco Ringův hlas zní melancholicky, Paul a Linda do něho vloží více optimismu. Paul nahrál klavírní party a také zajímavé minisólo na synthesizer, kterým byl v dané době hodně okouzlen. Příjemná melodická píseň. Rockový svět v žádném případě nezboří, ale opět je to nostalgie po šedesátých letech, které i Ringo v první polovině let sedmdesátých zastupuje….

DEVIL WOMAN – tentokrát se skladba rozbíhá do divočejšího tempa prezentovaného ostrou elektrickou kytarou Jimmyho Calverta a správně odvázaným klavírním nástupem Toma Hensleyho a řízné dechové sekce Toma Scotta a Chucka Findleye. Ringo a Keltner jako dvojčata ženou vpřed rychlé rytmické běhy a máme tu pořádně rozdivočenou skladbu s bytelným frázovaním v pořádně vypáleném rockandrollovém duchu. Píseň, která na albu pro Ringa prostě chybět nemůže a vzdaluje písňovou produkci od sentimentu…

YOU AND ME (BABE) – závěrečná skladba je ale už opět v pomalejším středním tempu, v němý rytmika přesně šlape za doprovodu orchestrace dechové sekce. Je tu opět Georgeova slide-kytara, na klávesy Nicky Hopkins a na baskytaru Klaus Voormann a saxofon Toma Scotta, stejně jako podmanivá marimba Milta Hollanda a klasické orchestrální a smyčcové aranžmá Jacka Nitzcheho. Do instrumentální doprovodu se Ringo svým elegantním způsobem rozloučí se všemi hudebními kamarády (alespoň s jejich většinou), kteří ho doprovázeli, poděkuje a popřeje dobrou noc….

Album Ringo rozhodně není žádný progresívní rock, nebo nějaká převratná hudební záležitost. Hraje se tady na jistotu v prověřených pozicích a v daných mantinelech. Vnímám ji jako přátelskou výpomoc malému sympatickému bubeníkovi, asi „nejpřirozenějšímu a nejnormálnějšímu“ členovi legendárního kvarteta, ke kterému nikdo z jeho bývalých kolegů neplanul nějakou záští, výčitkami nebo nadřazeností a právě tahle okolnost pravděpodobně způsobila, že se zde mohli všichni čtyři nepřímo sejít….
Už samotný obal alba je ale jakousi parodií na Sgt. Peppera (ke kterému chovám velkou úctu), ale tady v rámci Ringova přístupu získaly „podobnosti“ humornou nadsázku v podobě Ringa v montérkách a malého tlustého andílka. Mezi postavami na fiktivní divadelní scéně pak najdete všechny aktéry, kteří se na albu podílejí, a kterým také (alespoň) těm nejvýznamnějším – na závěr desky poděkuje. Ne nadarmo pak o rok později byly do světa pouštěny nepodložené informace, že se dají Beatles znovu dohromady a že tohle byl jakýsi hrubý předobraz. Spekulace šly dokonce tak daleko, že už v hudebním tisku byla ohlášena „nová sestava nových Beatles“ – John Lennon, George Harrison, Ringo Starr, Klaus Voormann a Billy Preston…. Samozřejmě, že to byly nesmysly a dnes mohu říci, že bylo jenom dobře, že k podobnému comebacku nedošlo….
Myslím, že kolekce skladeb na albu má vyrovnanou úroveň a třebaže skladby nijak nápadně nevyčnívají (možná Photograph bude výjimkou), jedná se o povedený albový počin. Bohužel další Ringova albová produkce měla velké umělecké výkyvy stran kvality a věrohodnosti. Ringo byl kamarád a chtěl dostat na album všechny svoje spřízněné hudební duše, ale je otázkou, jestli to byl správný hudební recept a řekl bych, že byla chyba, že nedokázal postavit alespoň trochu stabilnější kapelu s profilovanějšími hráči, i když se řada jmen na albech opakuje. Některá alba byla vyloženě nepovedená a otázka stojí, zda vůbec měla vzniknout. Mnohem později vzniklo sdružení Ringo Starr´s All Star Band a zde se dalo hovořit o jakémsi pozvednutí kvality, i když jeho alba nedosahovala úrovně sólových projektů Johna, Paula nebo George….
Na tomhle albu se to podařilo a proto mu dávám čtyři hvězdičky!






reagovat

OHNOTHIMAGEN @ 11.09.2011 19:12:18
Zajímá mě to Paulovo ústní sólo na saxofon v "You're Sixteen", protože pokud se nepletu, tak je to kazoo.
A u této písně jsou vyjádření "klasická šlapavá hudba jako vystřižená z padesátých let" a "měla od začátku ambici stát se hitem a také se jím stala…" silně úsměvné - jde přece o coververzi velehitu z roku 1960!

Info u "Sunshine Life for Me" bych poupravil - skupina Band v ní nehostuje celá - Richard Manuel poněkud chybí.

Petr Gratias @ 12.09.2011 07:49:03
Mouth organ (saxophone solo) je opravdu kazoo.
Já hlupák jsem to nezpřesnil a teď je třeba skládat účty.....
You´re Sixteen je cover. Je to dáno autorským popisem. O jeho minulosti jsem nic nevěděl.....
Richard Manuel mi z přesné sestavy Bandu vypadl. Netušil jsem, že bude "nutné" vypisovat detailně všechny členy Bandu, aby moje poznámka stran kapely obstála na výbornou...
Mea culpa.

Rxxx @ 13.09.2011 09:45:28
Stejně si myslím, že jediné sólové album ex členů The Beatles, které snese srovnání s alby skupiny, je Imagine od Johna Lennona .......

Petr Gratias @ 14.09.2011 09:30:58
Zdravím Rxxx...
navodil jsi přemýšlivé téma, kterým se nezabývám poprvé a jak jsem ve svém okolí zjistil, nejsem zdaleka jediný.
Mám trochu jiný názor.
Myslím, že do první poloviny sedmdesátých let by Beatles mohli "dosáhnout" za čistě hypotetických podmínek i jinými alby, pokud by potlačili vzájemnou ješitnost, vypořádali by se s vlivem manželek a s práskaným manažerem.
Dokázal bych si je (a znovu zdůrazňuji jenom hypoteticky) představit na kolektivní práci v rámci alb:
ALL THINGS MUST PASS (1970)
IMAGINE (1971)
BAND ON THE RUN (1973).
Možná to tak jiní necítí, ale beatlesovský duch se na těchto albech pro mě zračí v poměrně představitelných konturách.
(tím netvrdím, že v dalších desetiletích se tak už nedělo - platí to hlavně v Paulově případě)
A tak si myslím, že ještě nějaký ten pátek mohli koexistovat dál....
Samozřejmě se pohybujeme v poloze čirých spekulací.
Dobře víme, že by to možné nebylo.

Rxxx @ 15.09.2011 11:10:01
Zdravím příznivce nejlepší a dle mého názoru dodnes nepřekonané skupiny. V podstatě souhlasím, zlomky toho beatlovského ducha jsou ostatně v albech Ringa i Paula dodnes, ty tři jmenované desky stavím také ze sólové tvorby nejvýš ( spolu s Johnovým Plastic Ono Band, které je z úplně jiného světa - možná naše i jeho škoda, že John nešel touto cestou dále a vrátil se k melodickým skladbám ). U All Things Must Pass mi vadí neposlouchatelné jamování na třetí desce a u Band On The Run určitá povrchnost ( Paulovi ostatně vlastní ), proto jsem na první místo dal Imagine, kde melodičnost doplňují u Johna tradičně osobité a skvělé texty. Z Ringových alb mám nejraději asi také zde recenzované Ringo a skoro stejně dobré je Goodnight Vienna - další Ringova už jsem potřebu kupovat neměl, ale asi před dvěma lety jsem si koupil výběr hitů, a ten je skvělý :-)..........

leon66 @ 22.05.2012 21:01:45
K představě o kolektivní práci čtyřky bych ještě za sebe připojil Paulovo Flaming Pie. S ostatními třemi alby,které uvedl Petr, souhlasím.