Friedman, Marty - Introduction (1995)

Na tento Friedmanov výtvor som akosi po určitom období zmenil názor. Nie je to vôbec zlá nahrávka, len mi v nej akosi chýba väčší oheň a zápal. Myšlienkou viac menej nadväzuje na predošlý Scenes, ale hudobne zachádza ešte ďalej. Marty sem začlenil aj sláčiky hlavne kvôli väčšej dôveryhodnosti v rámci prezentovania klasickej hudby. V spojení s elektrickou gitarou to znie celkom zaujímavo, ale konečný výsledok ma akosi nepresvedčil. Považujem album Introduction za dosť kontroverzný počin. Najnepríjemnejší je pre mňa fakt, že ma to začne v istom úseku aj nudiť.

Prvé štyri skladby sú jednoducho nádherné. Nežná Arrival je úžasne spracovaná a hlavný motív má naozaj silnú atmosféru. Podobne je na tom aj Bittersweet s veľkolepými sláčikmi a neo-klasickou gitarou. Do sveta fantázie vás prenesie skladba Be a zároveň aj nasledujúca Escapism, ktorá je vrcholom celej dosky. Má skvostné pasáže a rovnako dobré gitarové sóla, ktoré znejú takmer pink-floydovsky. Prichádza však druhá polovica skladieb tá mi už príde dosť nemastná neslaná. Luna nie je zlá, ale ten japonský monológ mi nie celkom sedí a aj atmosféra ma necháva akosi chladným. Mama je najslabší kúsok a pokračuje to neosobne aj v skladbách Loneliness a Siberia.

Album je skvelý v prvej polovici a v tej druhej skôr uspáva. Rozdiel medzi Scenes a Introduction je ten, že Introduction čerpá viac z klasickej hudby. Nie je jednoduché nájsť správny pomer a kompromis medzi rockom a klasikou. Tento album je dosť obľúbený u priaznivcov Martyho Friedmana, no ja mu dám tentoraz len tri hviezdičky.
reagovat

Snake @ 13.08.2014 18:38:59
Alienshore napsal pěknou recku, já už přihodím jen hodnocení. Velmi podobné předchozí album Scenes bylo fajn, leč Introduction mě z nějakého zvláštního důvodu chytlo víc. Slyším tu opravdu pěkné a působivě melodické kytarové linky a své dělá i košatější aranžmá. Mým rozhodně nejoblíbenějším kouskem je tu čarokrásná "dvojka" Bittersweet, ale ani ostatní skladby si s ní v ničem nezadají. Výborná deska k odpočinku, relaxaci, já dávám čtyři.

Ještě taková drobnost. Album jsem si při téhle příležitosti pustil a při první skladbě mě žena upozornila na to, že jí to setsakra připomíná písničku "You Raise Me Up" od Celtic Woman. Tak jsem si ji našel, pustil a musím uznat, že jistá podoba dá se vystopovat :)