Riot - The Privilege of Power (1990)

Na této desce nejsou špatné písně, ale mě prostě nijak zvlášť neoslovila. Koukal jsem do bookletu, hudebníci zůstali od předchozí desky (z které jsem byl nadšen) stejní, změnou v v obsazení to tedy nebude. I ve studiu se nic nezměnilo – produkci má na starost stále Steve Loeb a za mix je odpovědný Rod Hui.

Ale tak to je, jen minimum umělců vydává jednu desku za druhou ve stejně kvalitě.

Po několika posleších jsem si utřídil myšlenky, abych se mohl zmínit o tom, co mi na této desce vadí a co naopak.

1)U několika songů je použito intro, pravděpodobně sekvence z nějakého filmu v neúměrné délce 1 – 1,5 minuty – to fakt sorry jako, to už je na mě moc dlouhý
Údajně Riot chtěli vytvořit konceptní album o temných dějinách Ameriky

2)v několika písních byly použity dechové nástroje, tomu už vůbec nerozumím

3)zvuk oproti předchozí desce sice jakoby zhutněl, zpěvák trochu více tlačí na pilu, není to však ku prospěchu věci, při pozorném poslechu také slyším, jak se zvuk nahrávek píseň od písně mění, jako by byly songy nahrávány v různých studiích, nebo výsledný mix prováděli rozdílní lidé

4)zařazení instrumentálky , kde se celkem nic neděje, to také dost dobře nechápu “Racing with the Devil on a Spanish Highway (Revisited) cover od Al Di Meoly

Abych ale napsal také něco pozitivního, tak bych chtěl vyzvednout 3 skladby, které se mi nadmíru líbily :
1) valivá a zatěžkaná hard rocková záležitost ve stylu Judas Priest – „Metal Soldiers“
2) speed jízda „Storming The Gates Of Hell“
3) street metalová „Maryanne“

V časopise RockHard se tato deska umístila na 354 místě v anketě "500 nejlepších rock/metalových desek všech dob".



reagovat

horyna @ 08.02.2017 07:12:20
Hleďme tak Jiří přidal i Privilege. Těch inter je tam příliš, hudebně tento materiál metalistu zaujmout musí, u rockera to má už mnohem těžší.