Tribal Tech - Spears (1985)

Debut kapely Tribal Tech, kterou ze zkušených harcovníků sestavili kytarista Scott Henderson a baskytarista Gary Willis, znamená začátek osobité a vlivné linie v oblasti fúzí rocku a jazzu. V prvním údobí kapely převládá koncept elektrického jazzu s různými přesahy do dalších hudebních stylů; pozdější míchání různorodých vlivů a tvůrčích způsobů na sebe ale ještě nechá chvíli čekat, stejně tak tu zatím není kladen takový důraz na výstavbu svébytných hudebních konstrukcí - samotné provedení má ale v rámci tradičních forem velmi vysokou úroveň.

"Carribean" je povedená skladba, zajímavá svým ústředním motivem, který obstojí i bez členitého sólování. Sólové party vedou Henderson a saxofonista Bob Sheppard; Hendersonova kytara je jako vždy plastická a tématicky velmi barevná, saxofon už mi tak zajímavý nepřipadá - ono je ale obtížné hrát vedle tvárného Hendersona (a hlavně vést sólo po něm).
"Punkin Head" je rychle a vzdušně plynoucí kus, riffové vyhrávky uhýbají před plynulým melodickým tokem a baskytarové sólo bopově pobíhá; stejně se předvádí Coilův klavír. Sólovou kytaru provází mírnější doprovod, ona sama se lenošivě válí a jen si tak pomalu a zdánlivě bez systému hrne harmonii pod sebe; mimovolně na závěr vykouzlí zajímavou melodii.
Nejzajímavějším kouskem je pro mě "Ivy Towers" s nepravidelně se kroutícím rytmickým členěním (doprovodný motiv se nepokojně sune na devět dob); i melodická kresba skladby je v rámci těsných akordických vazeb pěkně nepoddajná, přitom působí nestrojeně.
Plošně vystavěná skladba "Tribal" je zvuková krajina, kompozičně pojatý předěl.
Titulní "Spears" nás houpe v triolovém rytmu, chvílemi prosakuje až na jazzový shuffle a celkově se tváří jako míšenec swingu (v dechových vyhrávkách), cool jazzu a vyšinutého boogie; je tu dokonce krátké sólo na bicí, kterým se předvede Steve Houghton. Skladba postrádá ústřední linku, jsou to takové kousíčky nápadů přilepené k sobě a tady mám problém s udržením pozornosti po celou dobu jejího trvání, což je více než sedm minut.
"Island City Shuttle" je bubenický kus s rytmickými průchody; doprovodná marimba Brada Dutze se posouvá po pěti dobách a její part je ozdobou skladby, střední část se zvuky různých perkusním nástrojů je zvláštní (nepatří k mým oblíbeným) a zbytečně dlouhá. Když se ale v roztančené melodii objeví saxofon, skladba znovu ožije.
"Big Fun" a v úvodu jen perkuse a Hendersonovy akordické šlehy - po nástupu rytmiky skladba až nezvykle zaklapne do pravidelného rámce. Klavírní sólo přes něj ale ledabyle přepadává a vespod zní až bigbandově položené nenásilné dechy. Společná swingující melodie uzavírají poslední položku alba.

Tribal Tech vytyčili směr své budoucí expanze ráznými tahy a Spears je velmi dobré album. Tři a půl hvězdy zaokrouhlím vzhůru.
reagovat