Pearl Jam - Riot Act (2002)
1. Can't Keep (Vedder) - 3:39
2. Save You (Ament, Cameron, Gossard, McCready, Vedder / Vedder) - 3:50
3. Love Boat Captain (Gaspar, Vedder / Vedder) 4:36
4. Cropduster (Cameron / Vedder) - 3:51
5. Ghost (Ament / Vedder, Ament) - 3:15
6. I Am Mine (Vedder) - 3:35
7. Thumbing My Way (Vedder) - 4:10
8. You Are (Cameron / Vedder, Cameron) - 4:30
9. Get Right (Cameron) - 2:38
10. Green Disease (Vedder) - 2:41
11. Help Help (Ament) - 3:35
12. Bu$hleaguer (Gossard / Vedder, Gossard) - 3:57
13. ½ Full (Ament / Vedder) - 4:10
14. Arc (Vedder) - 1:05
15. All or None (Gossard / Vedder, Gossard) - 4:37
54:15
Obsazení:
Eddie Vedder - zpěv, kytary;
Stone Gossard - kytary;
Mike McCready - kytary;
Jeff Ament - baskytara;
Matt Cameron - bicí, perkuse, kytara (8)
Kenneth "Boom" Gaspar - Hammond B3, Fender Rhodes;
Adam Kasper - klavír, produkce
Na přelomu letopočtu si Pearl Jam ještě drželi rozmení co dva roky to nové album a po slabším Binatural přichází se svou snad nejbarevnější kolekcí Riot Act. Binatural a slabší, ono jak se to vezme. Deska u fanoušků tolik nebodovala jako ta předchozí a jak si kapela představovala. Alternativnímu rocku pomalu odzvonilo a nastal čas vypořádat se s osudem astronomických hvězd, kterým se nic nepromíjí a očekávání nad každým novým dílem budou vždy velká. Především kritika si na kapele smlsla a nařkla ji cituji "s olizování vlastních bolístek". Tím byla myšlena dvojice experimentálních pokusů No Code a Yield, kterými se kluci chtěli vymanit s područí grunge a zůstat sami sebou. Binatural bylo rockové album, útlého střihu s malými ambicemi. Když si ho poslechnete dneska znovu, nebude vám připadat vůbec zlé.
Riot Act je však jiné. Opět se tu něco hledá, ale už ne tak intenzivně a za každou cenu. Samo vytváří představy a iluze. Posluchač už nemá tolik prostoru, aby musel vstřebat nevstřebatelné. Materiál je podstatně kvalitnější a v mnohých momentech úsporně emotivní.
Lyricky smířlivou Can’t Keep netradičně vloženou na začátek alba, vystřídá dravá Save You se zajímavým riffem. Při Love Boat Captain cedí Eddie Veder zpěvák s duší básníka slova o tragické události, která se stala na jejich konceertu, kdy si několik fanoušků vzalo dobrovolně život. Podivný tempový mišmaš nového člena u bicích provázejí skladby Cropduster a Ghost. Velký hit se prostřednictvím médii stal ze skladby I Am Mine, mimochodem opravdu povedená smutná záležitost. Ještě víc zahloubaná je Thumbing My Way. Na obsahově bohaté desce napočítáme patnáct položek. Kdo desku pozná, nebo se na ni teprve chystá(třeba mu moje našeptávání pomůže v rozhodování), vytvoří si vlastní obraz. K těm lepším a zajímavějším bych přiřadila písně You Are, Green Disease, Bu$hleaguer, zeppelinovský blues ½ Full a metličkami vycíděnou džezovou barůvku All Or None.
Jelikož jsem desce Yield přiřadila čtyři body, Riot Act si zaslouží víc a když není jiná možnost, dám pět.
reagovat
oř @ 30.05.2019 11:31:41
Na Binatural je slyšet, že se Pearl Jam s No Code a Yield vyčerpali a přešlapují na místě. Znovu bych pět nedal.
dan @ 30.05.2019 11:39:30
Blbost. No Code i Yield jsou strašný nahrávky. Začalo to už s Vitalogy. Ta deska absolutně postrádá nápady. Kapela tehdy testovala kam až se dá zajít, opustila grunge a dělala nezávislý rockový desky. Pět dobrých skladeb, zbytek je vata. A aby zůstali ve styku s mlaďochy, přidali občas nějakou punkárnu. Na Binatural se konečně vzchopili. Bohužel bezejmenná deska je znovu neposlouchatelný odpad. Za Riot Act půl palec hore.
EasyRocker @ 30.05.2019 12:20:32
No vida, zase ta subjektivita. Pro mě jsou No Code a Yield vrcholem diskografie. A pochybuju, že se mnou někdo hne :-)
Voytus @ 30.05.2019 12:32:40
To album se jmenuje Binaural, ne Binatural. Myslím, že mu trochu chybí šťáva. Eddie Vedder v tu dobu zápasil s "writer's block", a tak tu tentokrát i řadu textů napsala skupina. Osobně mám raději předešlé Yield. Co se týče Riot Act, tak právě v době vydání jsem už Pearl Jam propadl a toto album mám dodnes hodně rád.
Pamatuji si z té doby obsáhlý článek s historkou, jak Cameronovi při nahrávání Save You spadly sluchátka a song dohrál, aniž by slyšel zbytek nástrojů, jen přes plexisklo viděl členy skupiny a tak sledoval Amentovu hru na baskytaru, aby se alespoň něčeho chytil. Tuto verzi nakonec slyšíme i na desce a Cameron se tu pěkně vyřádil, viz. ty divoké breaky v druhé půli.
I am Mine hrozně rád hraju na akustických jamech s bandou a Half Full je teda pořádně hromové blues, až jeden lituje, že takových nemají víc.
oř @ 30.05.2019 13:14:54
To dan: máš přehnaně striktní vyjadřování. Pojmy jako strašný, absolutně postrádá nápady, zbytek je vata, nebo definice-neposlouchatelný odpad, nono. To je na mě trochu moc. Neberu ti tvé názory, ale hudba není jen černá, nebo bílá.
Souhlasím s tvrzením, že z dnešního pohledu je Vitalogy přešlap, tehdy to byla malá revoluce. Na každé desce Pearl Jam se najde nějaká ta vata. Kromě Ten.
terka @ 05.06.2019 17:45:40
Já to s Pearl Jam vidím nějak tak. Mezi Vitalogy a Backspacer vydávali hudebníci dobré, nebo slabé desky. Žádná z nich není trefa jako Ten a Vs. Až Lightning Bolt a pro mě Riot Act. Brácha ani tuhle nemá moc rád a připadne mu nevýrazná. V takové spoustě desek to není moc dobrá vizitka.
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x