VARIOUS ARTISTS - Bigbít: Průkopníci českého rock'n'rollu (1998)

Přestože jsem hudebním zaměřením spíše artrocker či undroš, dobrým starým rock´n´rollem nepohrdnu, především pak pokud je zahrán od srdce. A kapely, které se na této kompilaci, oficiálně vydané v roce 1998, vyskytují, určitě od srdce hrály, přes svoji nepříliš velkou instrumentální zdatnost. Je určitě dobře, že tato kazeta vyšla a děkuji jejím tvůrcům. Představuje opravdu reprezentativní výběr našich nejstarších rock´n´rollových kapel.
Prvním souborem, jehož nahrávky se zde vyskytují, je Akord club, skupina hudebních nadšenců, povoláním výtvarníků z Propagační tvorby, kteří pro radost vystupovali v Praze v legendární Redutě v druhé půli padesátých let. Sice by se nedalo říci, že se jednalo o jednoznačně rokenrolovou skupinu, nebot´ přestože tento žánr hráli (a to dokonce s českými texty kontrabasisty Jiřího Suchého!), stále se více drželi třeba swingu (jejich verze,,Trumpet Blues" od Harry James Orchestra je toho důkazem) a hráli taktéž i písně neanglického původu (JZD boogie, taktéž opatřené Suchého textem, je původně francouzská skladba ze čtyřicátých let). Co se týče zařazení do světových žánrů, patří podle mne tudíž spíše třeba do škatulky skiffle (což byl styl hudby, který v historii naší populární muziky prakticky chyběl), ale jeho význam pro naši bigbítovou hudbu je nezpochybnitelný nejen proto, že mnoho pozdějších velkých osobností našeho rocku zřejmě aspoň jeden z jejich koncertů navštívilo, ale taktéž proto, že se zde vlastně položily základy pro pozdější divadlo Semafor, které hrálo a hraje v dějinách české moderní kultury obecně obrovskou roli. Ale ted´ k hudbě od této skupiny, jež je na této pásce obsažena : ano, přiznám se, přátelé, líbí se mi, je z ní totiž cítit obrovské nadšenía především už tu cítím náznak té typické Suchého poetiky, která přežije věky.
Samuel´s Band, to už je kapela na úplně jiné hudební úrovni. Tutam je swing, tutam skiffle, tohle je už normální, čistý rockec, který je srovnatelný s některými zahraničními sobory. Je sice pravda, že to hodně, hodně často na mnoha místech drhne, navíc bicí kvůli problémům s ozvučením přehlušily skoro celou kapelu, takže vzniklá hudební směs působí velice zvláštně, ale přesto Samueli hrají velmi suverénně a mám z jejich hudby dobrý pocit.
S Fapsorchestra se zase vracíme do vod mírně swingových, skupina totiž hrála ve velkém obsazení s mnoha dechy, takže jejich sound nebyl již tak syrový jako u předchozích kapel, ale rozhodně bych jej neoznačil za jemný. Saxofony, podkreslené jednoduchou rytmikou, zoufale vřeští a oba dva zpěváci, jak ten ze staršího období kapely (skladby 13-18), Michal Karas, tak z mladšího (skladby 19-21, nj. zpívá 19, 20), Josef Kalvoda, nezpívají rozhodně jakkoliv školeně či přeslazeně, místo toho uplatňují své mírně nakřáplé, kvákavé hlasy, které na některých místech znějí až trochu pepkovsky-námořnicky (obzvlášt´ ,,California Here I Come" v Karasově podání naprosto úžasně, kam se na to hrabe Wild Man Fischer s ,,Merry Go Round"!). Zpěvačka Fatková z období s Kalvodou sice nic moc jako vokalistka nebyla, ale její ,,Stupid Cupid" má osobité kouzlo, které v mnohém upomíná na Formanův ,,Konkurs".
Nejjemnějším souborem, zde zastoupeným, jsou tudíž asi Sputnici. Mladá kapela, vedená Tomislavem Vašíčkem, hrála hudbu ovlivněnou spíše twistem a charakteristickou sborovými vokály, díky českým textům především z pera Eduarda Krečmara působila velmi kuriózně a ostatní rokenrolisti o nich často mluvili s pohrdáním, přesto však podle mne patří mezi nejdůležitější soubory naší beatové hudby a jejich muzika rozhodně stojí za poslech. Kdo slyšel ,,Krvežíznivýho raka", dá mi za pravdu!
No, na závěr je třeba říci, že tohle album je výjimečným počinem (stejně jako ostatní desky z této edice), který je nutno ocenit pěti hvězdičkami.
reagovat