Tomas Bouda & Fluid Culture - In the Flow (EP) (2013)

Nejvýraznější novou tváří na tuzemské fusion scéně je bezpochyby děčínský kvartet Fluid Culture, který, ač se hlásí k žánru, jenž je u nás už dlouhá léta na ústupu, svou hudbou navazuje na tradice československých i světových jazz-rockových klasiků.

Když poslouchám debutové EP Fluid Culture s názvem In the Flow, mám pocit, že se vše začíná opět v dobré obracet. Opět se na našem českém “písečku” objevila kapela, která má svou vlastní tvář a charismatickou vůdčí osobnost (v tomto případě je to Tomáš Bouda), a zároveň našla zalíbení v tradičním pojetí populární hudby jako takové. Co je ale důležité – Fluid Culture interpretují své skladby tak přesvědčivě, že by člověk jen stěží poznal, že nahrávky na tomto albu jsou takřka úplně čerstvé. Atmosféra doby, která byla pro jazz-rockové umělce nejvstřícnější – tedy 70. léta, dýchá na posluchače nejen ze samotné hudby, ale i ze stylizace hmotného nosiče, který je sice mírně upraven podle požadavků dnešní doby, ale vlastně také navazuje na klasickou progrockovou estetiku, která je s fusion také pevně spjata.

Fluid Culture si vás podmaní již od prvních klávesových tónů skladby Toe the Line. Tolik zvuků, tolik nálad a propracovaných stop, které dohromady vytváří mozaiku přesvědčivě a poctivě zahraného jazz-rocku... Jsou zde patrné vlivy Mahavishnu Orchestra, Weather Report i Chicka Corey, zkrátka všech kapel a interpretů, kteří v tomto žánru dosáhli něčeho do té doby nevídaného. Pravda, Fluid Culture tím pádem nemůžou na alespoň trochu zasvěceného posluchače působit jako něco naprosto nového, ohromujícího, co tady dosud nebylo, nicméně si troufám říci, že v dnešní době je tak výrazný skladatelský a hráčský potenciál, jakým oplývá skupina okolo Tomáše Boudy, zjevením, které by se nemělo ignorovat. Stylotvorná tato kapela zcela určitě není, ale podstaty svého žánru se pevně drží a umí svou náklonost k němu velmi dobře vyjádřit.
Každý člen kapely se na tomto EP projevuje jako kvalitní instrumentalista. To je naprostý základ, bez které by uskupení zabývající se hudbou ve stylu jazz fusion nemohlo fungovat. Ať už jde o samotného Tomáše Boudu, který je ve skladatelské i hráčské rovině opravdu neobyčejně nadaný, nebo Ivu Šulcovou, která skladby vkusně, a přesto výrazně obohacuje o pevný klávesový hlas, vše jako celek funguje naprosto geniálně. Pak je tady výborně spolupracující rytmika baskytaristy Stanislava Hroudy a bubeníka Jana Vaňka, která je, řekla bych, až bezchybná. Nezřídkakdy také Stanislav Hrouda opouští typickou roli, kterou baskytarista obvykle zastává, a se svým fretless jazz bassem se vrhá podpořit kytarovou stopu, které pak impozantně sekunduje se svými linkami. To je pastva pro uši.

Těžko na třískladbovém EP nějakou kompozici vyzdvihávat, to by byl úkol vskutku nelehký. Pro Fluid Culture je toto však skvělý start, jakýsi odrazový můstek, jenž by je snad měl dostat do povědomí posluchačů, kteří nad podobnou hudbou ještě nezanevřeli. Můžou být na svůj první počin náležitě hrdí, ale příště... příště už to chce rovnou dlouhohrající desku!
reagovat

alienshore @ 08.10.2013 20:08:02
rád sa nechám nalákať na dobrý fusion, ale vyzerá to tak že sa k tomu asi tak jednoducho nedostanem, určite by bolo fajn keby vydali komplet celý album a keďže je recenzia napísaná zanietene a evidetne so znalosťou danej témy tak nepochybujem o kvalitách tejto kapely ..., dík za rezenziu Kristýna