Frisell, Bill - Lookout for Hope (1987)

Frisellova fúze jazzu, rocku, country a experimentální hudby je podle mého na tomto albu, časově patřícího k deskám z jeho ranného období, dovedena k dokonalosti. Jeho elektrická kytara navazuje na pojetí Jimi Hendrixe, avšak inspirace je přetavena do zcela originální vlastní podoby a není tak výbušná. Naopak, navozuje atmosféru klidu a pohody. Na této desce Frisellovo kytarové kouzlení umocňuje fantastické violoncello Hanka Robertse, jehož rovnocenné začlenění do kytarou spřádaných motivů je geniální.

První vrchol desky přichází hned z kraje v titulní "Lookout For Hope". Z poklidné hudební krajiny vyrůstají strmá skaliska rozeklatých sól aby kontrastovala s následujícími kouzelnými melodiemi na úpatí oblých pahorků ´countryové´ "Little Brother Bobby". Pak nás z poklidného snění vytrhne poněkud nervní "Hand Dog", kde první housle tentokrát hraje ze řetězu utržené cello podporované mistrovým banjem. "Remedios The Beauty" se opět trochu ztiší a nabídne lehce neklidné téma postupně se ztrácející v časoprostoru... Podruhé zaslechneme vliv country v posmutnělé melodii "Lonesome". "Melody For Jack" uvede lehká předváděčka bubeníka Joey Barona, k jehož soupravě se přidají unisono cello s kytarou a basou. Později se jejich linky rozejdou, aby přesto dál hovořily spolu i k posluchači každý svou řečí. Jediná neautorská skladba je živější "Hackenback" Theloniouse Monka. Patří k jazzově tradičněji pojatým věcem na albu. Při poslechu "Little Bigger" se opět vnoříme do experimentálnější a neklidnější polohy Frisellovi hudby, což platí i o více dramatické "The Animal Race". Krásný závěr obstarává melodická "Alien Prints", v níž Frisell místy pořádně ´hrábne do strun´ své elektrické kytary.

Objevné album Lookout for Hope je hodně pestré a barevné. Patří ke stěžejním dílům mimořádně talentovaného a netradičního kytaristy, neustálého hledače nového zvuku svého elektrického nástroje a významného experimentátora Billa Frisella.
reagovat