Iluvatar - From The Silence (2014)

Takřka druhý den po euforickém přijetí alba Children amerických Iluvatar, kteří po zásluze patří k těm nejlepším zástupcům progresivního rocku devadesátých let, jsem si objednal jejich poslední, kupodivu u nás snadno dostupnou desku. Za těch pár dnů, než mi "novinka" přišla, jsem Children dokonale přebrousil a album se hbitě vyhouplo v mém osobním seznamu progresivních děl z domácího portfólia mezi naprostou elitu. Očekávání byla tedy podobně veliká. Ve výsledku jsem desku From the Silence "ždímal" do hlavy ještě častěji než předešlé "dítko" a vlastně doteď nechápu, jak může být tak geniální kapela běžnému progovému fandovi takto utajena. Ani na této čtvrté desce neslevili hoši nic ze svého nasazení a múza nápaditosti je nepřestala pronásledovat.

Jedenáctka maximálně vybroušených progresivních perel snese srovnání pouze s tou nejužší konkurencí. Iluvatar nejsou slepí jako jiní obři progresivní (metalové) líhně a nezůstávají zakonzervování ve své samolibé ulitě. Nebojí se experimentovat a sázejí na nápaditou neotřelost a vlastní charismatický ksicht. Dokonale pracují s dynamikou, nešetří melodiemi a zůstávají otevřeni novým podnětům. Nepotřebují se tlačit do bombastičnosti a nezakrývají skladatelskou impotenci zvukovou masou. Ba naopak, Iluvatar jsou vstřícní a jiskřiví. Při aranžování používají srdce, ne kalkulující mozek. Vyrovnaná kolekce má svůj vrchol v závěru alba, kde písně počínaje truchlivou Between přes mohutnou emotivní vlnu The Silence až po dvojici atmosférických klenotů Older Now a Until dokážou posluchače dokonale ohromit a zacloumat jeho senzitivním spektrem.

Takřka za polovinu své osobitosti vděčí kapela zpěvákovi Glennu McLaughlinovi, jehož pěvecké schopnosti a nadpozemské hlasové charisma strčí do kapse i řadu vyhlášených vokálních akrobatů z okolní branže. Iluvatar dodnes zůstávají dokonale utajeným tipem z progresivní americké provenience. Působí sice skromně, ale zároveň i jako velice noblesní drahocenný náhrdelník, který vás po nasazení vkusně zkrášlí. Progrockoví fajnšmekři, s touto deskou neváhejte ani minutu. From the Silence je úžasná záležitost a desce Children "funí" pěkně na záda.

P.S.: Recenzi jsem měl v šuplíku víc než měsíc z důvodu menších úprav. Náhodně jsem si však desku včera přehrával v mp3 při cestě autem, a jelikož se z cestování stal hudební-mega zážitek, "réca bréca" musela ven. Možná si řeknete, že pro takovou (progresivní) muziku je "obyčejný" poslech v káře znehodnocujícím. Možná ano, ale to neřeším, dobrá hudba vám přece může hrát kdekoli, hlavně když je divák uspokojen. A skladba Between je perla jako hrom!
reagovat

Mayak @ 17.01.2019 14:29:30
Marku, díky za túto recenziu na skvelú (a pre nás veľmi dôležitú) kapelu a ich album po 15 ročnej odmlke, palec hore a úplný súhlas s textom ...

horyna @ 18.01.2019 10:30:19
Miro tady jsme spolu jasně zajedno. Jen s "malinkatým" rozdílem a to, že ty znáš Iluvatar přes dvacet let a já přes dva měsíce:-) Ale to je fňuk, pocity spojené s jejich muzikou máme na velice podobném stupni. Maj sa

john l @ 03.02.2019 09:04:52
horyna: musím uznat velkou kvalitu Iluvatar. Ta kapela mě úplně dostala. Objevil jsem je až díky tvé recenzi na Childer a From the Silence je stejně dobrá, možná ještě o chlup lepší. Poraď odkud mám jejich desky objednat. Asi jedině od tebou doporučovaných Discogs že? Můžeš mi ten krámek trochu přiblížit, nemám s nimi žádnou zkušenost. Četl jsem co jsi psal Petrovi. Je to fakt tak jednoduchý?

horyna @ 03.02.2019 14:30:16
johne: mě dostali Iluvatar úplně úplně. Dokonce jsem si nedávno pořídil třetí stud. desku, kterou teď přebrušuju a je to zase stejně velká pecka jako před i po, resp. jako roky 95 a 14.
Nejsnažší cesta a většinou ta jediná, alespoň u neexistujících kapel, starých nahrávek, či alb, která se do reedice nehrnou, je přes Discogs.
Je to prosté a téměř totožné jako třeba na Music rec.

Zaregistruješ se, najdeš si kapelu, příslušnou desku a co je největší bomba!!!!!!!!!! i příslušné vydání po kterém toužíš. Když je ti to buřt a neřešíš to, prostě sáhneš po kterém chceš, ale když víš, že někdo některé desce zmršil remaster (jako já třeba u Painkiller, nebo No More Tears, a takových je moře dalších), prostě si jen vybereš starší vydání, či původní. Pak si můžeš vybrat stav cd i bookletu na stupnici mint-nejlepší až po good (zhruba). Ale někdy i ty prý dobré mají nějaký ten škrábaneček, nebo naopak jsem se setkal že ty průměrné vypadjí pod lampou :-) skvěle.

Hele já tohle už neřeším, není mi osmnáct, kdy jsem to strašně řešil a chtěl mít všechno jako ze škatulky. Snad prvnotní je muzika a hlavní aby cd hrálo-což se děje na 99% vždy. Sic je pěkné držet v ruce nový (nebo jako nový) booklet, ale v konečném výsledku to není podstatné. Odrbaný rožek ti výsledný dojem z muziky nevylepší.
Jde o pocity do ucha, ne na oko:-) Mě teď několikrát dokonce došel i zabalenec, nebo totálně čisté-nové cédo, to jsem nečekal a vůbec jsem se ani nezlobil:-)

Dál- můžeš se mrknout ještě na poštovné (od amíků neberu-je to zbytečně drahé) takže od nějakýho borca z Evropy, hodíš do koše a pak jen potvrdíš podmínky a samotný kšeft. To je vše.
Vzápětí ti přijde na mail zpráva o obchodu a většinou ještě ten den návrh na zaplacení přes PayPal-ten je důležité mít zřízený.

Pošleš prašule (dojde ti zase potvrzení) a podle rychlosti obchodníka ti většinou druhý den (někdy třeba i čtvrtý) přijde zpráva, že byla zásilka odeslána. Čekáš zhruba 2-4 dny a máš to doma. Toť vše.

Když se týden-dva nic neděje, napíšeš prodávajícímu že máš kulový a on ti vrátí prachy. Solidní kšefty dělají solidní přátele.

Ceny tam mají lidi různý, ale na co zbytečně přeplácet cd od obchodníka řekněme z Anglie, když má téměř totožné chlapec za horama v Rakousku.

Někteří maniaci tam nabízí obrovskou škálu prog titulů od stovek i docela neznámých kapel, dávno neexistujících, nebo sedmdesátkových artových stařešinek. Je prostě slast v tom zalovit když něco moc chceš je obrovská pravděpodobnost, že to budeš mít do týdne doma.

b.wolf @ 03.02.2019 19:43:43
Po vynikajícím debutu jsem začal dvojkou Children a pořád se mně neoposlouchala. Tak snad se časem dostanu k recenzované desce. Ale Iluvatar mám už zařazené do škatulky super...