Bílé světlo - Dělníci bílého světla (1976/77) (2006)

Jediné album kapely muselo čekat na své první vydání dlouhých 30 let z důvodů více než pochopitelných. A to nejenom proto, že se hudebníci hlásili k odkazu Captaina Beefhearta.
Od toho si vzali hlavně zběsilý "free" saxofon. V úvodní skladbě "Dělníci Bílého světla" trvá jeho divoká jízda pět minut. Skladbu doplňuje monotónně se opakující baskytara. Úvod skladby se dá libovolně natahovat, v záznamu z Bojanovic (skladby 6-8) musíme na zpěv čekat přes šest minut.
Spíše než o zpěv se jedná o recitaci, ke které se ve skladbách "Umělec" a "Boží mlejny" uchyluje zpěvák již zcela nepokrytě. Vliv Pavla Zajíčka z příbuzných DG307 je zde zřejmý.
Ve skladbách "Pastýř" a "Festival II" vedle flétny a saxofonu kapela používá i klávesy. Zatímco v první z nich mě jejich zvuk tahá za uši, ve druhé je jejich monotónní riff doplněný o pěkné saxofonové sólo. Po té se přidávají sbory jakoby odkoukané od DG307 z jejich období tvorby "Dar stínům". Bohužel kvalita záznamu je katastrofální, kytaru prakticky neslyším, bicí asi stály někde za dveřmi "nahrávacího studia".
Repete prvních tří skladeb přichází v závěru. Živá nahrávka z festivalu II. kultury, který se konal v Bojanovicích 21.2.1976 má kvalitu, kterou si pamatuji ze svého historického záznamu na magnetofonovém pásku. Skladby mají v průměru o minutu delší trvání, ale hlavně jim to šlape lépe než na těch nahrávkách pořízených kdesi ve sklepních prostorách Kostelce nad Orlicí. Je vidět, že se kapela připravila na vystoupení opravdu svědomitě.
S přihlédnutím k jejich přihlášení se k odkazu velkého Kapitána a solidního výkonu z Bojanovic dávám za tři.
reagovat