801 - 801 live (1976)

Když jsem před mnoha lety zahlédl na letenské burze tohle LP s podprůměrným obalem, zaujala mě nejvíce jména dvou hudebníků, které jsem již znal z prvních desek oblíbených Roxy Music. Obě byla zárukou toho, že člověk za svůj týdenní plat nekoupí zajíce v pytli. Tato deska vynikajících hudebníků, z nichž Brian Eno a Phil Manzarena se setkali již počátkem 70. let v Roxy Music a spolupracovali též na svých dalších sólových projektech, mě opravdu nezklamala.

Po úvodní pomalu se rozjíždějící skladbě Lagrima tu máme vzpomínku na 60. léta a skupinu Beatles v nahrávce T.N.K. (Tomorrow Never Knows), která ale svým dokonalým provedením za originálem nijak nezaostává.
V instrumentální East Of Asteroid dominuje kvílivá kytara s dunivou basou, v procítěné Rongwrong zaujme zase hlas Briana Ena.
Další dvě Enovy skladby Sombre Reptiles a Baby's On Fire stejně jako Manzarenova Diamond Head a Miss Shapiro ukazují, k jaké dokonalosti se spolupráce těchto dvou špičkových hudebníků za ta léta dostala! Kapela šlape tak, že nebýt potlesku mezi skladbami, člověk by si myslel, že nahrávky byly pořízeny v klidném zákoutí studia.
A už je tu slavná Daviesova You Really Got Me (pravděpodobně jedna z prvních hardrockových skladeb historie) v dokonalém provedení kapely, jež na originál Kinks navázala více jak důstojně.
Závěrečná Third Uncle dělá závěrečnou tečku za tímto skvělým koncertem. Skladba, ve které dominuje výborná basa Billa MacCornicka, brilantní kytara Phila Manzareny a klávesy Briana Ena, uzavírá tento výjimečný koncert. Jakoby se kapela chtěla rozloučit s jednou hudební érou ještě dříve, než se na koncerní pódia nemilosrdně vtrhne nastupující punk.

Pro mě jedna z nejlepších živých nahrávek rockové historie, jehož kvalitě nemůže ubrat ani ten bídný obrázek na obalu desky. Takže hudebně za pět.
reagovat