Europe - War of Kings (2015)

Nemůžu si pomoci,ale u všech 5 alb Europe vydaných po jejich zmrtvýchvstání,cítím obrovský zápal pro věc,odhodlání tvořit a pokořovat nové hranice,objevovat nepoznané a hlavně hudbou se náležitě bavit.Ne,tohle nejsou desky pro jejich přiznivce z let 80-tých,ne každého proto zaujmou.Když k nim budete ale přistupovat z druhé strany nemohou vás minout,chytit a nepustit,přesně tak to s nimi mám já.Album mě prostě baví poslouchat,nebudu vypisovat určité skladby,v každé se něco najde,každá má zajímavý nosný motiv,nebo melodii,neotřelý refrén a dynamický spodek,prostě to šlape(obzvláště v Days of Rock N Roll),nacházím zde velké množství nových,neotřelých a moderních nápadů,zabalených do robustního hard rocku vzor 70 let.
I když osobně nedám dopustit hlavně na alba Secret S. a Last Look...čišícími určitou přidanou hodnotou,s předešlou fošnou se vše ještě krapet zdrsnělo,Mic Michaeli plní pouze doprovodnou funkci,přesto Norumova geniální kytara a Tempestův hlas povyšují tuhle bandu nad ostatní.
reagovat

Europe mám naozaj rád a ich diskografiu považujem za veľmi vyrovnanú. Časy ich najväčšej slávy sú už dávno preč a aj oni sa musia činiť, aby si získali pozornosť rockového publika. Od Start From The Dark nahrávali albumy, ktoré boli od seba odlišné a bolo zjavné, že nechceli stáť len na jednom mieste, čo mne osobne bolo celkom sympatické. Aj novinka War Of Kings je iná, no zároveň aj veľmi povedomá. Europe totižto začali hrať klasický hard-rock so zvukom 70-tých rokov. Mám hlavne na mysli interakciu gitár a hammond organu, ktorá je až do očí bijúca. Niekomu sa to bude páčiť veľmi a niekomu nie. V porovnaní s albumom Secret Society alebo aj predošlým (a skutočne vydareným) Bag Of Bones je War Of Kings veľmi sterilný.

Prekvapilo ma, že Europe sa tak silne priklonili k odkazu Deep Purple, Rainbow a Whitesnake. Je to však dvojsečná zbraň. Tieto veci preberá strašná kopa podobne orientovaných kapiel, ktoré sú až na hranici revival-bandu. Našťastie Europe až tak hlboko neklesli a skladby plynú príjemne. Problém je však aj nevýraznosť samotných melódií, ktoré nie celkom spĺňajú svoj účel. Gitarista John Norum, spevák Joey Tempest a vlastne celá kapela je stále na vysokej inštrumentálnej úrovni. Keďže som ich videl už aj naživo, tak môžem povedať, že naozaj vedia uhrať skvelý rock. Tentoraz to ale nestačí.

Ani samotný archaický zvuk nahrávky nie je celkom šťastný. Zaoblené hrany síce dobre zapadajú do koncepcie skladieb, ale všetko mi pripadá ako na jedno kopyto. Nedokážem poriadne vyzdvihnúť ani jednu skladbu, všetky sú si nejakým spôsobom podobné. Ak už by som mal na niečo ukázať prstom, tak by to bola určite blues-rocková Angels (With Broken Hearts) s chladným klávesovým pozadím. Zaznejú často už spomínané hammondy, ale v rámci osvieženia si Mic Michaeli strihne aj modernejšie klávesové registre. Praise You, Nothin' To Ya a California 405 idú priamo po krku Deep Purple. Napr. názov skladby Rainbow Bridge je naozaj veľavravný. Ani posledná Norumova inštrumentálka Vasastan nevytrháva album z biedy.

War Of Kings je priemerný počin inak výbornej kapely a mrzí ma, že Europe presvedčili sami seba o tom, že starožitný hard-rock ich spasí. Najväčším sklamaním je pre mňa absencia silnej melodiky, ktorá ich vždy charakterizovala. Joey Tempest dokáže do hudby vložiť jasne rozpoznateľný spevácky prejav. Na War Of Kings však chýba emocionálna hĺbka a aj autonómny štýl, ktorý by ich vyčlenil z radu podobne znejúcich skupín. Cítim tu len nostalgiu, štýlové klišé a nudu. Novým fanúšikom odporúčam radšej predošlé diela, ktoré sú kompozične na vyššej úrovni. Bohužiaľ, tentoraz ma Europe veľmi nepresvedčili.
reagovat

martin69 @ 30.04.2015 05:40:00
Výborné album. Nejlepší z postcomebackových alb.

b.wolf @ 30.04.2015 11:16:54
Tímhle albem mě Europe přesvědčili, že umí stvořit i něco tvrdšího a lepšího, než poprockové popěvky. Už album Bag of bones je velmi dobré a Válka králů je zřejmě vůbec nejlepší deska, kterou po svém vzkříšení natočili. 5/5