Fantasy - Fantasy (1970)

„Toto album je věnováno všem mladým pozitivně smýšlejícím lidem této malé planety, bez nichž by vývoj lidstva a naděje na světový mír s nejvyšší pravděpodobností dospěly k nenaplněnému konci.“ Slogan či poselství bylo původně uvedeno na desce, jež vyšla u společnosti Liberty Records v roce 1970 a stejně tak je i uvedeno na CD reedici z roku 2006.

Těžko říci, čím mě právě tohle album zaujalo. S největší pravděpodobností to bude Jamenin zpěv, který bychom mohli připodobnit snad ke Grace Slick, či Lady Jo Meek z Julian Jay Savarin; jeden komentář uvádí dokonce Janis Joplin, ale ta mi v prvních pěti písních vůbec neseděla. Při šesté písni s názvem „Understand“, o zradě muže, jsem však prozřel a chvíli jako bych jí tam opravdu slyšel. Hlas vibruje přesně jako u těchto dvou zpěvaček - Slick/Joplin. Jen má jinou barvu a polohu. Nechci nijak kopírovat komentáře, ale na šestnáct let je to výborný výkon. Dominantní roli, krom Jamenina hlasu, zde hrají i klávesy melodicky podbarvující začátky písní.

Největší úspěch Fantasy potkal v době, kdy se jejich album po dobu tří týdnu drželo na 194. pozici v americké Top 200, což není zrovna top pozice, nicméně na dnes v podstatě neznámou kapelu velice slušný výkon. Na CD si můžeme poslechnout celkem jedenáct skladeb. Prvních sedm je z původního LP a zbytek jsou bonusové. Tyto přídavky bych klidně oželel. Asi to bude podobností některých skladeb, ale zhruba okolo 6. stopy jsem nabyl pocit, že už mi to stačí. Vlastně bych si ani nedokázal představit pokračování na dalších albech, jelikož nabývám pocitu celkové vyprázdněnosti obsahu a melodií. O čem vlastně taková deska miamské kapely konce šedesátých let může být? Věřte, že o tom samém jako vždy. Jednoduše odráží kulturní epochu hippies například již v úvodní písni „Happy“ - „ Začněme být šťastni, nemysleme na naše problémy, ty jsou totiž daleko. …Tvoje sny stanou se skutečností.“ Jako bych to už odněkud znal. U další „Wage of Sin“, je vcelku těžké určit její obsah. Možná se za ní skrývá odkaz literárního díla, o kterém nemám šajn, podobně jak je tomu u Julian Jay Savarin, nebo vznikla v mezičase, kdy byl autor textu poněkud „stoned“ (zhulený). K tomuto faktu by hned odkazovala de facto jediná instrumentálka „Stoned Cowboy“. Jestliže jste fanoušky silných ženských vokálů spojených s psychedelickým feelingem éry hippies, měli byste si tuto desku alespoň poslechnout. Z některých skladeb budete unešeni, další vám přijdou fádní, ale ve výsledku litovat nebudete.


Datum vydání: 1970
Formát: LP - US - LST-7643
Vydavatelství: Liberty Records

Údaje o CD nosiči:
>> odkaz

reagovat

Jardo @ 15.04.2015 18:03:10
Album poznám a v podstate sa zhodneme. Po inštrumentálnej stránke ma veľmi nezaujal, čo sa však nedá povedať o tej vokálnej. Lydia Jamene Miller je pomerne neznámy šestnásťročný zázrak (podobne, ako Toni Crockett alebo Beate Krause). Najviac ma zaujala v posledných dvoch piesňach. V Understand je riadne divoká a v poslednej ukazuje svoj talent naplno. Vďaka za pripomienku.

Psychedelic Rider @ 15.04.2015 18:55:55
Jo, ta Understand mohla mít velké ambice, stejně jako Wage of Sin. Ale ambice měla i Helena Vondráčková :), dokázal bych si jí v 60tých letech představit s tím jejím hlasem v nějaké hard rock psychedelické kapele. :)