Telergy - Hypatia (2015)

Přiznám se vám přátelé, že když jsem poprvé spatřil obal nového alba amerického projektu TELERGY, tak jsem jako milovník historie doslova nadskočil radostí...
Miluji dějiny, zejména svět starověku, takže když jsem spatřil vyobrazení jedné z posledních velkých postav pozdní antiky, Hypatie z Alexandrie, tak jsem si okamžitě po zkušebním FLAC poslechu tohle album objednal na CD, jelikož na LP nebylo a nikdy nebude k dispozici...
(Ano, vím, že jsem se před časem rozhodl s nakupováním CDček přestat... takže co na to říct? Snad jen - hups?)
Mno, takže ještě, než se pustím do recenze, bych vás rád seznámil s touto pozoruhodnou postavou světových dějin. A jelikož jsme na hudebním fóru a ne historickém, tak jen v kostce:

Hypatie se narodila na sklonku antického období, přibližně v roce 370 jako dcera jednoho z nejvzdělanějších mužů v tehdejší Alexandrii, matematika a filozofa jménem Theon.
Hypatie šla v otcových šlépějích, takže pod jeho vedením studovala matematiku a astronomii.
Po studiích vyučovala filozofii a matematiku a její přednášky se staly tak proslulými a žádanými, že na ně později začali jezdit posluchači až z Athén nebo Říma.
Ano, na její přednášky chodili dle historických pramenů i křest'ané, ale považuji za nutné poznamenat, že spousta lidí, zejména vzdělanců, křest'anskou víru, snad ze strachu, pouze předstírala a uvnitř stále vyznávala tradiční pohanské hodnoty starého světa, který ovšem již pomalu zanikal...
Takže je pochopitelné, že její novoplatonská, kacířská filozofie byla trnem v oku pozvolna se rozvíjejícímu novému náboženství, které postupně začínalo dominovat, takže všelijaké různé nepokoje a půtky mezi křesťany a pohany byly v této době na denním pořádku...
Takže netrvalo dlouho a Hypatie se brzy dostala do otevřeného konfliktu s tamním křesťanským vůdcem Cyrilem, (později prohlášeným za svatého) který přikázal skupince svých fanatických přisluhovačů, aby Hypatii v mezičase při šíření dobra a lásky k bližnímu svému, "mírumilovně" a "inteligentně" domluvili... No a jak je známo z historických zdrojů, nebohá Hypatie tento pohovor nepřežila - její zlynčované, rozdrásané tělo posléze spálili na hranici (tato domlouvací metoda žehem se v budoucnu u mnoha těchto následníků učení Ježíše Krista stala velmi oblíbenou)...

No, takže historickou vsuvku máme za sebou, a co tedy napsat o hudbě na tomto albu?
Ano, není nijak originální, všechno už tady bylo... Jsou v ní patrné vlivy velikánů jako PINK FLOYD, KANSAS, JETHRO TULL apod...
Ovšem jako celek je výsledek bombastický, zejména bravurní instrumentální výkony obrovského počtu zúčastněných hudebníků, kteří jak vidno, si za svůj život už něčím prošli.
Celé album je (když nebudu počítat mluvené vsuvky mezi kompozicemi posouvající příběh vpřed a nějaké ty nápěvy) ryze instrumentální... Chvíli na vás z reproduktorů dýchne omamný orient, jindy zase najednou kapela šlápne na plyn a promasíruje vám sluchovody pořádným, krutohustým nájezdem... a to všechno obaleno v líbivém rockovo - metalovém symfonickém rouchu, mňam!

Takže pokud vás album zaujalo stejně jako mě, rozhodně se zde vyplatí investovat do fyzického nosiče, a nebo pokud jste hamouni, tak si alespoň stáhněte desku ve FLAC, protože poslouchat tohle famózní dílo v MP3 je podle mne urážka všech těch, co se při jeho nahrávání jistě řádně zapotili.

Takže co závěrem? Pro mne zatím jednoznačně album roku!

Quinque stellae!

reagovat

catcher @ 28.09.2015 11:27:46
Já budu vyhlašovat album roku až po silvestru, nicméně byl jsem velmi překvapen, jakého tématu se "zmocnil" autor hudby. Nejde o obligátní gladiátory, nebo řežby římanů s barbary, ale o vysoce citlivé téma počátku hegemonie křesťanů, podané hodně jinak, než je dnes obvyklé od prolhaných černoprdelníků. Hudbu zatím nehodnotím, slyšel jsem to jednou (trochu mi připomněla album Leonardo), ale téma je mimořádně silné. Kdo chce pátrat dál, doporučuji třeba film Agora (2009).

Jardo @ 29.09.2015 13:31:06
Len na margo: Hypatia nebola protivníčkou Cyrila a jemu mohlo byť jedno, čo hovorí, pretože nepredstavovala pre neho žiadnu hrozbu a už vôbec nie pre spoločenstvo kresťanov v Alexandrii. Kresťansko-helenistické spory sa odohrali už predtým. Vtedajšou hrozbou bolo skôr formálne kresťanstvo, ktoré sa objavilo po vydaní Milánskeho ediktu, ako huby po daždi (a trvá prakticky dodnes). Najväčším nebezpečenstvom pre vtedajšie kresťanské spoločenstvo však boli rôzne herézy (nestoriánstvo, monofyzitská heréza), ktoré sa objavili v cirkevnom prostredí a ktoré mohli narušiť cirkevnú jednotu a rozbiť toto spoločenstvo zvnútra (čo myšlienky Hypatie nemohli ani náhodou). Práve týmto teologicko-filozofickým sporom sa venoval Cyril z Alexandrie a jeho súperom bol Nestorius.