Eneide - Uomini Umili popoli liberi (1990)

AMS – AMS 190 CD /2011/
Papersleeve edition.

Eneide byla až donedávna jen jednou z mnoha - ze zdánlivě nekonečného zástupu - zapomenutých kapel a za svou "reinkarnaci" vděčí především obrozenému zájmu o italský progresivní rock a internetu.

Pod názvem Eneide Pop vznikla v roce 1970, o dva roky později si jméno zkracuje na Eneide a vyráží na turné jako předskokan Van Der Graaf Generator. Koncerty jsou nadočekávání úspěšné a tak dostává nabídku na první studiové album. Matroš na desku byl natočen a smíchán koncem roku 1972, jenže vydavatel zahučel do dluhů a tak to šlo k ledu. O další dva roky později se Eneide definitivně rozpadají...

Naštěstí si kluci z kapely nechali studiové pásy a v roce 1990 - na vlastní značce LPG - vydali limitovanou edici 500 ks očíslovanejch a podepsanejch elpíček. Na CD se to prvně objevilo v roce 1995 a potom - v podobě luxusní mini vinyl repliky - v roce 2011. Nejnovější reedice na vinylu je od AMS a vyšla loni - tzn. v roce 2016.

Deset kousků (plus dva bonusy z roku 1995), čtyřicet sedm minut. Podle některých opakujících se pasáží a nápěvů soudím, že by tady mohlo jít o nějaký koncept, ale důkazy nemám. Nejdelší skladba na desce - propracovaná Non voglio Catene - má téměř osm minut, ty ostatní jsou překvapivě krátké. Je to takový mix hard a prog rocku, s pěknými kytarovými a klávesovými sóly. Myslím, že milovníci Hammond organu si tady přijdou opravdu na své. Skvělej je i bubeník, který hraje na spoustu úderů, takřka jazzově a to mám rád. Pochopitelně nechybí ani příčná flétna a tak to (občas) připomíná Jethro Tull. Z italské scény tady slyším PFM, Jumbo, nebo Capitolo 6.

Téměř každá pecka je z trochu jiného těsta, album je tak velmi rozmanité a chvíle s ním strávená uteče jak voda. Dvě skladby ("Oppressione e disperazione" a "Ecce omo") jsou instrumentální, zbytek s pěknými a "bohatýrskými" vokály v italštině. Zajímavé je i využití kontrabasu ve třech baladách. Zvuk je - s ohledem na italskou kapelu a rok výroby - velmi dobrý a detailní. Fanouškům archaického prog rocku ze samého kraje sedmdesátých let by se to mohlo líbit...

Povedené jsou i dvě bonusové skladby z plánovaného, ale nikdy nerealizovaného projektu "Il Sogno di Oblomov" (1995).

Reedice od AMS je luxusní a pečlivě zpracovaná, takhle kdyby to chtělo vždycky vypadat. Je v podobě rozkládací mini vinyl repliky a osmistránkový booklet obsahuje předmluvu (v italštině i angličtině), texty písní a spoustu raritních fotografií. Italové si ty svoje klenoty umějí hýčkat...

Vynikající přírůstek do každé rockové sbírky !



reagovat

Čirou náhodou jsem tady zahlédl jediné album této skupiny, o níž jsem kdysi věděl, že toto její album mělo vyjít někdy koncem 70. let. Tak jsem prohrabal kazety a našel. Skvělá hudba, zvláště flétna, decentní progrocková jízda od úvodní skladby. Vyloženě jsem si tu nahrávku užil, musím se podívat po cedle nebo vinylu. Velká škoda, že další album už je asi sci-fi... 5/5
reagovat

Snake @ 20.03.2017 16:23:24
Díky za recku, většího překvapení bych se nenadál :)

Jen pro upřesnění : materiál na album byl natočen a smíchán koncem roku 1972, jenže vydavatel zahučel do dluhů a tak to zůstalo u ledu. Kluci z kapely si ale nechali pásy a v roce 1990 - na vlastní značce LPG - vydali limitovanou edici očíslovanejch a podepsanejch LP desek. Na CD se to prvně objevilo v roce 1995, já mám luxusní mini vinyl repliku od AMS, z roku 2011. Ta by měla být ještě normálně k sehnání. Nejnovější reedice na vinylu je rovněž od AMS a vyšla loni - tzn. v roce 2016.

Muzika je to parádní, s tím hodnocením bych to viděl podobně. O to víc mě překvapily poměrně nízké známky na progarchives. Většinou se tam s nima shodnu, v tomto případě ne...