Accept - Restless and Live (2017)

Německé Accept tak nějak neustále sleduji a pokud vydají nějaký nosič, poslechnu si jej. Kdysi jsem si hrál s chutí alba Restless and Wild a Balls to the Wall, což vlastně platí i dnes. Ostatní alba znám, ale ve své sbírce je mít nemusím.

Tento víkend jsem byl na Moravě, kde je heavy metal stále v oblibě díky neutuchajícím koncertům zábavových kapel, které tento styl preferují a udržují v centru zájmu mladých posluchačů.

Tam jsem také slyšel nové živé dvoj CD Accept - Restless and Live a také konkurenční live záznam bývalého zpěváka Accept - Dirkschneider - Back to the Roots. Jelikož se jednalo o podobný, v několika případech totožný repertoár, zajímalo mě, která parta na mne zanechá lepší dojem....

V řadách Accept již sedm let pěje Mark Tornillo, náhrada za Uda dost slušná, proto je také kapela poslední léta tak v laufu. Rovněž na třech studiových nosičích, které nazpíval, se najdou povedené fláky, takže nebyl problém nahrát živý záznam, kde cca polovinu materiálu lze bez uzardění z těchto desek použít, aniž by vedle letitých hitů kapely zněly nějak ušláple.

Záznam tohoto koncertu vyšel na 2 CD a LP. Obvyklým nešvarem je dnes vydání CD s polovičním dynamickým rozsahem oproti vinylu, na druhou stranu díky Bohu za to, kdo má zájem, může si pořídit záznam takový, jaký mu (a jeho aparatuře vyhovuje).

Musím ale podotknout, že i z CD je zvuk poslouchatelný a nadupaný, což není vždy pravidlem. Při poslechu mě napadlo, zda li se jedná vůbec o živý záznam, krom drobného nahalovaného zvuku nástrojů a jásotu lidí mezi skladbami a dvou "jamů" v písních je záznam jak ze studia. Ty přesně znějící "sbory" kapely snad nemůžou být tak precizní a přesné. Rovněž je uvedeno, že písně jsou nahrávány na různých místech, zvukově to však nelze poznat. Dnes je možné asi ve studiu doladit vše.

Celkově chválím, jedná se o povedeně zakonzervovaný záznam toho, jak Accept zněl v roce 2015. Samozřejmě Udo chybí, plně nahrazen není, s tím ale nic neuděláme.

V porovnání s 2 CD live koncertem Dirkschneider zní záznam Accept technicky lépe, tak o 15 -20%. Tam kytary mají trochu odlišnou barvu, než jak je zní v originálu, ale to už je hnidopišství. O hudebních kvalitách jednotlivých muzikantů netřeba psát, nikdo svým výkonem výsledek nekazí.

Atmosféra je u obou koncerů srovnatelná, nahrávka Dirkschneider je více "Live" - není tak vycizelovaná ve studiu.




reagovat