Celtic Frost - Into The Pandemonium (1987)

S překvapením jsem zjistil, že na stránky Progboardu umístil Antony profil legendárních Celtic Frost. Tuto kapelu jsem zde opravdu nečekal, myslím, že pro mnoho prog rockerů to bude tvrdý oříšek. Nicméně je vhodné občas vyvážit desítky AOR spolků něčím ostřejším :-) S posvátnou úctou tedy vkládám disk do přehrávače a čekám, jak na mne materiál dnes, po mnoha letech zapůsobí.

Deska začíná cover verzí songu Mexican Radio od novovlnné US party Wall Of Voodoo. To chtělo velkou odvahu od kultovní black/death kapely ze Švýcarska, předělat takovou skladbu a umístit ji na úvod alba. Po pravdě, dlouhou dobu jsem neměl tušení, že se jedné o cover - tak byla tato věc dobře udělaná, že ač s úplně jinou strukturou, přesto zapadala do celkové směsky písní. Zasněná Mesmerized s operním projevem zpěvačky Claudie Marie Mokri a surová Inner Sanctum (s textem anglické básnířky Emily Brontë) je návrat k linii předchozího alba To Mega Therion, ovšem s mnohem lepším zvukem.

Slyšíme zde všechny nepřeslechnutelné atributy kapely – Warriorovo „Uhhh“ při změně tempa i jeho plačtivý projev. Naprosto fenomenální je francouzsky podaný, přebásněný text Charlese Baudelaira ve stylem naprosto odlišné skladbě Tristesses De La Lune opět v podání Marie Mokri za doprovodu houslí a těžkotonážní kytary v pozadí. Bravo!

Další skladby – textově spřízněné Babylon Fell a Caress Into Oblivion s orientálními motivy pokračují v ponuře temném a hrůzně krásném stylu. Následuje One In Their Pride - pocta posádce Apolla, kde je namixován rozhovor astronautů s pozemní základnou NASA do smyčky automatického bubeníka, baskytary a vykloubeného zvuku houslí.

Navazující I Won't Dance (Elder's Orient) je heavy hitovkou, která pěkně odsýpá, tempo zpomalí až v zamyšlené Sorrows Of The Moon opět se stejným textem Charlese Baudelaira jako ve čtvrté skladbě, ovšem v anglické verzi.

Monumentální Rex Irae (Requiem) je vyvrcholením alba, kde jsou umně použity housle, tympány a francouzský roh. Éterický hlas Claudie Mokri se proplétá v dokonalém protikladu s polomluveným projevem Toma Warriora. To je vrchol avantgardy na metalové scéně, takto v té době nikdo nehrál. Instrumentální Oriental Masquerade je důstojným outrem předešlé skladby ve stejném stylu.

Texty s filozofickým základem s více možnými interpretacemi dotváří obraz kapely a jednoznačně ji odlišují od milionů ostatních kapel na této scéně. Neméně důležitou funkci splnil i výřez obrazu Zahrada rajských potěšení Hieronyma Bosche, který obzvláště působí na vinylu. Rovněž výbornou práci odvedli ve studiu, zvuk je na daný žánr čitelný, nepřebuzený a plně dynamický.

Deska je jednoznačně milník na tvrdě metalové scéně, z jehož odkazu čerpaly a čerpají zástupy známých kapel i těch, co již upadly v zapomnění. Kult Celtic Frost tak žije dál, transformován v jasně čitelných odkazech a ve zvuku temně kovové scény všech odnoží.

Coda: přemýšlel jsem, zda má vůbec cenu psát recenzi po Antonyho obsáhlém představení historie kapely, nakonec jsem ji zplodil a alespoň si oživil dlouho neslyšenou povedenou nahrávku. Hodnotím původní jednodiskovou CD verzi s bonusem Tristesses De La Lune.
reagovat

EasyRocker @ 10.10.2017 13:25:42
Především díky jirkovi za skvělou recenzi. Ona totiž hodně napoví tomu, proč tu asi CF ten profil získali - z každého řádku je zřejmé, že tohle fakt není album běžných parametrů. V roce 1987 doslova revoluční záležitost, takhle daleko snad byli jen Coroner a Mekong Delta. Taky ne každý ortodoxní metalista to zkousl... Vliv téhle kapely je ale přímo ohromující.