Innerspace - The Village (2012)

17.11.2017 jirka 7200 | #

Kanadská skupina Innerspace přichází v roce 2012 se svou debutní a zajímavě pojatou koncepční deskou „The Village“ (Vesnice).

Po hudební stránce je montrealská kapela rámcově zakotvena ve středně tempém projevu Pink Floyd z období desek Animals – The Wall. Stavba určitých částí písní, barva kytary a hlasový projev Phila Burtona dá upomenout na Davida Gilmoura, naopak klávesista Marc-André Brunelle své klávesy a hammondky používá moderněji - v intencích dnešního melodického neo prog rocku.

Povrchní poslech svádí k unáhleným závěrům a odsudkům Innerspace jako plagiátorů díla Růžového Flojda, já však po několika desítkách přehrání i přes určité styčné body s PF vlastní vklad Innerspace ve výsledku slyším a naopak oceňuji propracované aranže, použití saxofonu, či ženského doprovodného zpěvu nebo ruchy a efekty oddělující jednotlivé části skladeb.

Není to bohapustá kopie, ale uctivé a svěží rozvíjení odkazu anglických velikánů. Innerspace nejsou v náladách a atmosféře svého díla tak temně ponuří, většina songů má předpoklady se stát se hitem.

Kapela popisuje v zajímavých textech v podstatě fungování jedné vesnice :

v Land of Hope je kritizována určitá skupina lidí, kteří berou život příliš lehkovážně, něco ve smyslu jízdy na horské dráze v zábavním parku, ve skoro 12-ti minutové Wild Flower je nastíněn trpký úděl žen, co prodávají své tělo, v Mister Mayor je pranýřován úplatný starosta vesnice. V Old Wreck se řeší vztah k žebrákům utápějících se v alkoholu.

V nejambicióznější části alba ( i po hudební stránce) – v epicky zpracované etudě Slippery Case o dvou částech je rozebíráno osudné selhání kněze místní církve a v dalších dvou skladbách je řešena otázka slepé víry. V závěrečné, očistně optimistické Land of Reason, (jíž předchází intro plné elektronických efektů, jak z Flash Gordona) text vybízí k prozření a vymanění se ze zákonů zkostnatělé vesnice.

V přeneseném slova smyslu lze dle mého chápat život v ohraničeném teritoriu jedné vesnice jako modelovou studii kritiky lidské společnosti jako takové.

Nelze opomenout kvalitní zvuk nahrávky Innerspace, která je se zajímavým a příjemně melodickým art rockem připravena zaujmout poslochače nejen v USA.



>> odkaz

reagovat

jiří schwarz @ 19.11.2017 00:28:22
Ahoj Jirko 7200, napsal jsi hezkou recenzi, fajn, že jsi představil novější kapelu a fundovaně jsi rozebral, jak kapela udělala společenský portrét vesnice. Chápu, že se projekt Village může zdát někomu zajímavý (třeba i dříve, než po mnoha desítkách přehrání). Mě ale po 2 přehráních (víc jich nedám) ta věc nudí a nudí.

Myslím, žes trefil, že nejblíž má k Wall (byť konkrétní zvuk polknutí připomíná Alan’s Psychedelic Beakfast z Atom Heart Mother, sólový part zpěvačky zas The great Gig in the Sky z Dark Side..). Místy ta podoba s PF je tak prvoplánová, až komická; divím se, že to kapele nepřišlo trapný. Můj problém navíc je, že i spojenectví Waterse a Ezrina ve Wall se mi zdá místy pompézní, nabubřelé a trochu nudné, a tahle kapela k tomu nepřidala nic. Že by to bylo „svěží“ rozvíjení odkazu PF, to si tedy nemyslím. Na albu sice není jediné místo, kdy bych se ošíval (krom těch bliknutí „dyť tohle je jako tamto z PF), ale taky jediné, kdy bych byl u vytržení. Vychází z toho průměr.

jirka 7200 @ 19.11.2017 10:48:59
to jiří schwarz : respektuji plně tvůj názor na první desku Innerspace. Přijde ti dost podobná PF a vidíš to jako negativum. Já naopak jako pozitivum, navíc mi aranže á la The Wall nevadí, naopak jim tu pompéznost žeru.

Jak tu zde u recenzí někdo zmínil, hudba Pink Floyd je žánr sám o sobě, takže každá kapela přiznávající svůj vzor je snadněji identifikovatelná, než je tomu u mnoha jiných. :-)

Nicméně, důvodem pro založení profilu Innerspace byla až druhá deska Rise, kde se kapela Innerpsace posunula více k vlastnímu sebevyjádření.

Tuto desku doporučuji a zajímalo by mě, co na ní říkáš a budu doufat, že tě tam již nebude iritovat to napojení s PF.

jiří schwarz @ 19.11.2017 16:25:11
Ta kapela na PB bezesporu patří a je dobře, žes tam dal její profil (nebýt toho, netušil bych o její existenci). To druhé album jsem ještě neslyšel (zatím nemají na Spotify), ale budu zvědavý.

Jen si říkám, jestli je dobře, když kapela tohoto desetiletí vychází ze soundu jejich tátů z r. 1980. I když třeba klasické rokáče taky inspirovaly mnoho dekád. Ale přece jen, u Innerspace mi chybí invence a víc tvůrčí přístup.

Sajgon3 @ 19.11.2017 20:10:47
Jirko a práve preto si vypočuj tohtoročný druhý album aby si videl, resp. počul, kde sa kapelka posunula - určite ťa zaujme viac ako prvotina. A ak nie, tak to proste neni tvoja šálka kávy -) S.

jirka 7200 @ 19.11.2017 21:18:18
to jiří schwarz : obě alba jsou k dispozici na webu kapely k poslechu i s texty :

>> odkaz

nebo přímo na Bandcampu :

>> odkaz

jiří schwarz @ 19.11.2017 22:02:06
Sajgone3 a Jirko 7200, už jste na mě 2 - Jirkovi moc děkuju za odkazy. Tak budu mít to 2. album za domácí úkol na příští týden :-).

jirka 7200 @ 19.11.2017 22:26:42
to jirka Swarz : ptáš se, jestli je dobře, když kapela tohoto desetiletí vychází ze soundu jejich tátů z r. 1980.

Já si myslím, že to dobře je, alespoň pro mne a pro spoustu dalších, kteří mají v oblibě 70 - 80 léta. V dalších desetiletích už musím totiž hodně vybírat, alespoň co se rocku týče.

Krom toho si trochu sám sobě na tuto otázku odpovídáš v tvé recenzi na Johna Lorda.

jiří schwarz @ 20.11.2017 01:38:56
Jirko 7200, už jsem to tu psal: že vycházejí ze zvuku PF mně až tak nevadí (PF jsou má oblíbená kapela). Vadilo, že bylo málo vlastní invence. Mezitím jsem si ale poslechl (díky Tvému odkazu) i druhé album Rise, pro mně jistě lepší a invenčnější. Stran té recenze na Sarabande od Lorda: nevím, jak jsem si odpověděl :-). Kdybych se pokusil shrnout vlastní závěry: snad dominantní bylo, že v r. 1976 něco posunul dál, a pak otázka, kdo to posouvá dál v poslední době. Skutečně jen otázka – miluju muziku a bigbít, ale nemám moc času se tím hlouběj zabývat, takže p. r. 1980 toho moc neznám.