Änglagård - Live: Made in Norway (2017)

Švédská symfonic prog rocková skupina Anglagard za cca 30 let vydala 3 studiová desky a tři živé záznamy z koncertů.

Ten poslední byl zaznamenán v norském městě Sandvika v roce 2015. Jelikož kapela vystupuje velmi střídmě, rozhodla se potěšit fandy na celém světě a tento živý záznam není jen audio dokumentem, ale plnohodnotným videozáznamem celého dvouhodinového koncertu, který je reprezentativním průřezem jejich dosavadní tvorbou.

Aby se nemuselo jít cestou kompromisů, co se týče kvality obrazu, tak záznam vyšel na Blu Ray u které je přiloženo i DVD, jehož technické parametry jsou však již dnes překonány. Na Blu Ray je uložen záznam v nejvyšší možné kvalitě Full HD 1080i / 25 fps / 16:9. Zvukové stopy nabízí fanouškovi výběr DTS-HD Master Audio 5.1 a lossless stopu ve stereu.

Kdo nemá zájem o vizuální část koncertu, může si z webu kapely stáhnout za přívětivý peníz jen audio v různé kvalitě.To by však byla škoda, protože ta možnost shlédnout video prezentaci kapely je jistě největším lákadlem tohoto vydání. Skladby samotné byly totiž uvedeny z naprosté většiny na předešlých live CD a samozřejmě na studiových nosičích.

Je ale i tak zajímavé jednotlivé písně porovnat, protože na různých vydáních jsou vždy trochu jiné aranže a hlavně délka skladeb se vždy o několik minut liší. Co je však na první poslech evidentní, že ta melancholičnost v hudbě švédských prog rockových kapel Kaipa, Landberk a Anglagard je nepřeslechnutelná.

Já jsem měl možnost shlédnout Blu Ray. O technické stránce jsem se již zmínil, tak teď trochu zhodnotím koncert jako takový. Velmi vzrušující bylo sledovat souhru jednotlivých muzikantů, kteří ani při velmi technicky náročných pasážích nikde nezaváhali. Naopak chemie mezi hudebníky byla vynikající, stačil velmi letmý pohled mezi sebou a nikdy nenastal problém v celkové souhře. Písně v provedení současné sestavy zněly velmi kompaktně, jako by pocházely z jedné studiové desky, čemuž dopomáhal precizně sejmutý zvuk, který zní jak ze studia.

Jinak celkově mne mrzí jen jedna věc. Koncert byl natočen v malém klubu, kam se podle mého odhadu vešlo jen několik desítek lidí. Šestice hudebníků byla na pódiu dost stěsnána, vůbec nechápu kudy se tam protahoval kameraman. Celkově bylo vidět, že rozpočet na natáčení byl hodně omezený, o nějaké světelné či pódiové prezentaci nelze hovořit. Jako velké a zcela ojedinělé osvěžení působí zařazení několika filmových dotáček zmrzlé švédské krajiny – třeba záběry na zasněžené břízy sevřené ledovým krunýřem během sóla na bicích působily opravdu mrazivě a efektně.

Bohužel Anglagard nejsou Pink Floyd, aby si mohli dovolit různá projektová plátna a pod. Nicméně z různých fotek z jiných koncertů bylo zřejmé, že i použitím laserů a světelného parku často stačí k oživení divákova oka.

Krom této malé výtky ale určitě musí záznam potešit všechny fandy této severské legendy. Nakonec přece rozhoduje kvalita hudby samotné.
reagovat