Big Big Train - Grand Tour (2019)
1. Novum Organum (2:33)
2. Alive (4:31)
3. The Florentine (8:14)
4. Roman Stone (13:33)
5. Pantheon (6:08)
6. Theodora in Green and Gold (5:38)
7. Ariel (14:28)
8. Voyager (14:03)
9. Homesong (5:12)
Total Time: 74:00
Obsazení:
David Longdon - lead & backing vocals, flute, acoustic guitar, mandolin, percussion, string and brass
Dave Gregory - guitars
Rikard Sjoblom - keyboards, guitars, accordion, backing vocals
Danny Manners - keyboards, double bass
Rachel Hall - violin, viola, cello, backing vocals, string arrangements
Greg Spawton - bass, bass pedals, acoustic guitar, backing vocals
Nick D'Virgilio - drums, percussion, backing vocals
Poslední týden si potřetí pouštím desku Grand Tour od Big Big Train. Postupně si projíždím některé z jejich alb a malinko srovnávám. V konečném výčtu mě vychází jejich novinka, která už novinkou úplně není, jako další perfektní zásek BBT. Nezatracuju kapelu za to, že pracuje s podobnými výrazovými prostředky. Já v tom vidím vývoj, i když možná pozvolný. Grand Tour má překrásné digipackové zpracování se spoustou povedených akvarelových kreseb a dotaženým informačním bukletem. Zvuk je na dnešní dobu až nebývale dynamický. Tady musím kapele vyseknout poklonu. Jde poznat, že se snaží svoje fanoušky potěšit. Nejen jejich oko, ale i ucho. Hudba může někomu připadat sterilní a předvídatelná, ale to je u devadesáti procent sloužících skupin taky. Já si myslím, že ten, kdo má BBT rád, musí být spokojený i s Grand Tour.
Nenašel jsem tam žádné zbytečné skladby, které nemají posluchači co nabídnout. Právě naopak. Hudba BBT je už dlouho nesmírně nápaditá a aranžérsky pulzující. Mezi dnešní produkcí kapel, které se dokázali prosadit mezi širší publikum a hrají podobný model moderního progresivního rocku, nemají konkurenci. Nakonec se stačí zaposlouchat třeba do velkolepé skladby Ariel a musí každého znalce takové muziky trknout která bije. A to už nechci laborovat nad tím, jak božsky to asi musí znít naživo. To je krása oblečená do not. Dávám pět bodů za jedno z nejlepších alb BBT.
reagovat
horyna @ 28.01.2020 06:34:08
Johne tvé nadšení ti neberu, jen jej nesdílím v takové míře. Nejspíš to cítíme každý jinak, ale já se nebojím přiznat, že B. B. T. mají své nejlepší časy už za sebou. Dojíždí na setrvačnost. Byl bych nerad, aby se z nich stalo něco na způsob D. T. a aby neustále dokola opakovali opakované. Stejně jako v případě Petrucciho party, by si měli dát nejméně tři roky pauzu (raději čtyři :-). Pak věřím, že by další materiál rezonoval v zajímavějších strukturách.
Myšák @ 28.01.2020 11:54:48
S recenzí do puntíku souhlasím. Dokonce si myslím, že tahle stálice vydala jednu ze svých nejlepších nahrávek v dosavadní kariéře. Jestlipak jste si všimli, kdo u Big Big Train píše. Longdon, Gregory, Spawton a D'Virgilio. Samí služebně nejstarší členové. Navíc odděleně a rovnoměrně. Už se nemůžu dočkat jejich koncertu, letos mají zavítat do Prahy.
Mayak @ 28.01.2020 12:31:30
Myšák: ... koncert BBT v Prahe ?
Tvoje prianie patrí do kategórie hard sci-fi.
BBT koncertovali dosiaľ v svojej histórii iba raz mimo Britské Ostrovy (13.7.2018 v nemeckom Loreley) a tohto roku prvý krát v histórii kapely vyjdú mimo UK na 5 koncertov:
9.5. 2020 Festival Rosfest (ako headliner) (USA)
13.5. 2020 Quebec City (Canada)
16.7. 2020 Aylesbury (UK)
18.7. 2020 Maidstone (UK)
20.7. 2020 Zoetermeer (Holand)
21.7. 2020 Essen (Germany)
23.7. 2020 Karlsruhe (Germany)
... a šmitec !!! ...
... neviem si predstaviť promótera z Prahy (resp. Čiech), ktorý by si trúfol/dostal šancu ... dotiahnuť BBT do Prahy ...
Myšák @ 29.01.2020 06:43:11
Kamarád žijící v Německu mi říkal, že potom pojedou do Čech a do Polska. Snad středně velký sál by u nás určitě naplnili. Příznivců by se našlo.
Mayak @ 31.01.2020 12:53:04
Myšák : ... v podstate Ťa môžem ubezpečiť, že v roku 2020 určite v Česku Big Big Train neuvidíš.
Je to na živo osem-členná kapela (plus často rozšírená o "smyčcovú a dechovú sekci").
Muzikanti z kapely (hlavne Nick D'Virgilio, Rikard Sjöblom a Dave Gregory) majú aj spústu iných záväzkov v iných hudobných projektoch a skupinách a svoj itinerár si plánujú s minimálne! ročným predstihom.
Písal som si s Piotrom Kosinskim z Rockserwisu (promotér koncertov ako sú Marillion, Steve Hackett Band, Steven Wilson Band a spústa ďalších) a nič také, ako BBT v Poľsku sa konať v roku 2020 určite nebude.
Teda v Prahe už dupľom nie ... takže snívaj ešte (to je na tom krásne a vždy dovolené) a možno v roku 2021 budeš odmenený ... alebo si tohto roku odbehni do Nemecka ...
Pegas @ 31.01.2020 15:42:27
Přiznám se, že desku mám od vydání, ale poslechnul jsem ji jenom párkrát a potom jsem na ni nějak zapomněl, protože jsem poslouchal i něco jiného, pak jsem měl delší dobu takovou poslechovou pauzu a zrovna někdy před týdnem jsem si na ni vzpomněl a mám v plánu se k ní vrátit. Pamatuji si ale, že mě moc nenadchla a měl jsem z ní také dojem opakování, přestože kapela naznačovala, že by se měla posunout trochu jinam než na předchozích asi třech deskách, které se také moc nelišily. Jestli si to dobře vybavuji, tak snad úvodní skladba zněla trochu jinak, ale pak se to vrátilu ke starým známým BBT. Ale nechci to teď soudit z matných vzpomínek.
Koncert v ČR bych si nechal líbit, ale nevěřím tomu. Kromě toho, že ta kapela moc nekoncertuje, tak by bylo velké štěstí ji dotáhnout k nám. Ale vyhýbají se nám i větší a známější kapely, které se na turné pohybují často v okolních zemích. Nicméně třeba Shadow Gallery, Neala Morse a Spock's Beard bych u nás také nečekal a stalo se. Ale fakt tomu nevěřím.
Pantata83 @ 03.02.2020 12:15:29
Dovolím si zareagovat na hodnocení poslední fošny B.B.T. a asi nebudu sám kdo potvrdí, že přílišní téměř každoroční příděl této skvělé kapely, spíše potvrdil klesající úroveň, kterou za mě nastolilo skvělé dá se řící dvojalbum English Electric, pak už to prostě jede šupem dolů, až na pár dobrých písních jsou pro mě alba Folklore a Grimspound "dobré" na celé polovině track listu a poslední jmenovité jsem s byť velkým nasazením, ale o to větším zklamáním po několkaterém poslechu odložil add acta. Bohužel alb typu Underfall Yard a Difference machine, ze kterých na mě chrčelo tolik vesmírného negativna, už se asi nedočkáme. Řekl bych, že nám kapela až příliš zfolkovatěla a nejsem si jistý jestli v tom dobrém slova smyslu a lesku předchozích alb. David Longdon je skvělý zpěvák, textař, hudebník, jen by to chtělo ne prostě jen další album. Možná by chlapcům pomohlo načerpat nové energie a přijít s nápaditějšími příběhy a hudbou. Trochu mi to připomíná vykradenost alba Somewhere Else a Happiness is the road od mých milovaných Marillion, kde přece jen přestávka pomohla přijít s lepší hudbou v podobě Sounds that canť be made, ale co naplat druhé Brave ani Marbles překonat jen tak nejdou. Budou to mít B.B.T. stejně složité? Paralela by tu byla, hoši jsou dost ostřílení, snad....
Abych se přiznal, nějak nevím přesně jak hodnotit nový výtvor britských Big Big Train. Jestli z něj mám být nadšený, nebo jen letargicky přikyvovat nad něčím, co už nepřináší žádné novum, ale pouze potvrzuje určitý standard a přitakání k dávno vydobytým pozicím. Doba, kdy byla kapela totálně hladová a předkládala divákovi silně inovativní díla jako The Difference Machine, oba díly stylotvorného a pro kapelu určujícího top produktu English Electric, nebo i tisíci vlivy prorostlé dílko Folklore jsou v nenávratnu.
B. B. T. se až otravně a přebujele utápí v pře-pastorálně unylé atmosféře a svými uspávacími, nad deseti minutovou hranici klopýtavými ukolébavkami dovedou posluchače unudit k smrti. Přitom je ještě začátek desky nadmíru stravitelný a velice funkčně sestavený. Úvodní dvojice skladeb (po koncepčně povinném intru Novum Organum) Alive a The Florentine vyznívá elasticky a hybně. Poutavá instrumentace a příjemně svižné tempo vtáhnou do děje, stejně jako sic pomalý, zato výpravný a dobově usazený epos Roman Stone s precizní dechovou částí v druhé půli. Instrumentální Pantheon je posledním záživným/výživným kusem na desce. Od tracku č. 6 naráží produkce současných Big B. T. na úskalí a limity svého přešlechtěného stylu. Hlavní chyba není ani tak ve stopáži jednotlivých kompozic, jako ve vatovité náplni romanticky přeslazených útvarů překrývajících jeden druhý. Longdonův hlas je až příliš sterilní a plačtivě usedaví. Částečnou vzpruhou je naštěstí poslední instrumentálně obohacující číslo Homesong, konfrontující uvnitř taneční a poklidné roviny tvorby kapely v brilantním nástrojovém balení.
Pevně věřím, že nová kolekce Big Big Train dokáže jejich letité fandy znovu pobláznit a řadu z nich i potěšit. Není to vyloženě špatná a už vůbec ne slabá deska. Jen její příliš silný eklektický směr pramenící z nedostatku svěží a nové invence, žene soubor na tu stranu barikády, proti které ještě před pár lety s rozhodností bojovala.
reagovat
Tomáš Rojt @ 26.09.2019 08:23:14
Tak tady se musím podepsat pod Markův text , neboť mé pocity jsou téměř identické , jen jsem je tady ještě nezveřejnil , neboť jsem se k recenzi takové nemastné neslané novinky prostě nedostal. BBT stagnuje a jako jejich fanoušek mám z toho pramálo radosti. A jako správný fanoušek budu doufat, že příště už podobně rozpaky nebudou na pořadu dne....
john l @ 26.09.2019 09:32:44
Grimspound jsem vyhodnotil jako druhou nejlepší nahrávku za loňský rok. Nevěřím v tak rapidní ústup. Omýlání omleného dělá většina kapel, protože mají svůj vypracovaný styl a je blbost jim kvůli tomu spílat.
horyna @ 27.09.2019 07:01:32
Zdravím Toma a Johna.
V dalším vývoji B. B. T. jsem spíše skeptikem. Už nevěřím, že by se kdy kapela dokázala vybičovat k nějakému obratu a přinesla materiál, který by pouze nerecikloval a "nesmrděl" zatuchlinou.
Grimspound je dobrá deska, ale už u ní je cítit přešlapování na místě, hraní na jistotu a neochota posunout svůj výraz jiným směrem. Každopádně je dostatečně nápaditá, což se o novince už říci nedá. Někomu tohle stačit může, někoho to prudí, někoho rozesmutní. U mne tímto strácí svou prestiž.
yngwie3 @ 27.09.2019 08:16:13
Krátky traktát systémom ctrl+c a ctrl+v na téma "Rovní a rovnejší" aneb "Kdo smí a kdo ne"...
Big Big Train - Grand Tour
Tomáš Rojt @ 26.09.2019 10:23:14
BBT stagnuje a jako jejich fanoušek mám z toho pramálo radosti.
Big Big Train - Grand Tour
john l @ 26.09.2019 11:32:44
Omýlání omleného dělá většina kapel, protože mají svůj vypracovaný styl a je blbost jim kvůli tomu spílat.
Dream Theater - Distance Over Time
john l @ 16.09.2019 05:28:04
Tu stagnaci Dream Theater pozoruju přesně deset let.Periodika i kapela si můžou namlouvat další kopce blbostí, já jim to nežeru.
Ty desky jsou jedna jako druhá. Bez špetky invence. Furt dokola to samý.
A moja otázka johne l znie, SPÍLAT nebo NESPÍLAT ???
Ani toto nie je protimluv ?
Btw ... a co na to Jan Tleskač ?
john l @ 28.09.2019 08:48:49
yngwie3:Dream Theater nejsou Big Big Train. Těm prvním se neodpouští. Hrají si na bohy a zatím............
yngwie3 @ 28.09.2019 09:48:58
Tak nič. Škoda času a vynaloženej námahy ...
john l @ 12.11.2019 11:25:03
Právě si desku pouštím a moc se mě zamlouvá. Netvrdím, že jde o album roku, ale takovou kritiku jakou zvolil mistr horyna si kapela nezaslouží. Alive vykryje slušně šlapající začátek, Roman Stone je briliant srovnatelný s tím dosud nejlepším a skladby Ariel a Voyager nevnímám jako limitující přešlechtěnou nudu. Slyším jistou návaznost na předešlou desku a rozvíjení témat z minulosti. Klasický vývoj progresivní kapely.
horyna @ 13.11.2019 05:10:52
Johne fakt si myslíš, že jsem tak přestřelil? Nekritizuji celou desku, zpíš způsob, jakým kapela přistupuje k další tvorbě a opakující se model jež vykrádá předešlé.
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x