Freedom To Glide - Seed (2019)

Anglická skupina Freedom To Glide dodržela slovo. Po jejich pověstné tříletce je tu další album v podobě závěru jejich ucelené, tématicky laděné trilogie, která se věnuje období útrap a osudům vojáků v První světové válce. Textová část a vůbec celé protiválečné poselství je v tomto případě velmi důležitou složkou tohoto i obou předchozích děl.

Kdybych tu teď zkopíroval svou předešlou recenzi na album Fall, nemusel bych na ní nic moc upravovat. Mino hudebních intermezz, inter či předělů (Seed, One Day a Seed of Hope) tu máme kolekci 10 songů především ve středním tempu. Opět brilantní kolekce prog rockových songů v mírném oparu Pink Floyd (nebo následných sólových počinů R. Waterse) v jejich klidnější, akustické poloze.
Nečekejte tedy nějaké experimentální či novátorské přístupy rockovách hledačů.

Opět krystalický čistý zkuk, kde vyniká zvonivá akustická kytara Andyho Nixona ( The Only Way ? a Escape To Survive) nebo klavír Pete Rileyho (The Right Within The Wrong nebo v úvodu The Space Between The Lines).

Oba muzikanti si ve studiu s aranžemi velmi pohráli - mimo úderné rytmiky citlivě ozvláštnili jednotlivé songy akustickými smyčci (cello,housle). To však naznamená, že to ve skladbách občas řádně rockově nezajiskří (The Space Between The Lines). Můžete si vychutnat i mnoho příjemných rockových sól na el. kytaru, která vám dá upomenout na flojdí hájemství. Ve dvou skladbách se objeví i zpěvačka, která s oběma protagonisty spoluučínkuje v PF tribute projektu - charismatická Louise Wilson.

Závěrem : Spolu s naléhavou textovou složkou Freedom To Glide nabízí výpravný, cinematický prog rock ve středním tempu v exkluzivním zvukovém obalu. Pro příznivce Pink Floyd a podobných kapel povinnost. Dá by se tu najít i několik radio hitů, které se dle mého určitě v rockových hitparádách neztratí : Holding On, No Turning Back či Broken Road. Za nepatrný pocit stereotypu snižuju o jeden bodík.

>> odkaz

reagovat