Tygers Of Pan Tang - Ritual (2019)

S kapelou Tygers of Pan Tang jsem se rozloučil před několika dny recenzí alba The Cage, po kterém se kapela rozpadla. K onomu nešťastnému období se jistě vrátím, nyní bych vám nabídl tento časový bod opustit a strojem času se přesunout do současnosti.

Práte li se, zdali je kapela stále aktivní ? Je a jak! Poslední roky zraje jako víno a má štěstí na nové muzikanty.
Vedle jediného původního člena – kytaristy Robba Weira je velkou oporou posila z Itálie, zpěvák Jacopo Meille, který to z kapelou táhne už 16 let. Další důležitou personou je odbornou hudební veřejností zatím více neobjevený Micky Crystal, který se postupem času stal jedním z nejlepších anglických těžkotonážních kytaristů a směle se dnes vyrovná hráčům typu Johna Sykese či Viviana Campbella. Rytmiku v pozadí jistí přibližně dvě dekády ostřílení bubeník Craig Ellis a hráč na basovou kytaru - Gavin Gray.

Za poslední roky se tento kolektiv stmelil častým hraním a solidními hard and heavy alby. Zatím posledním počinem je deska Ritual z roku 2019. Na tomto albu jako by Tygers of Pan Tang zůročili vše, co za poslední roky tvrdě budovali. V porovnání s tři roky starým eponymním albem je tu znát jasný progres. Z toho, co předvedl na novém albu Micky Crystal, musí každému spadnout brada. Brilantně a s lehkostí zahrané riffy doplňuje invenčními a vzletnými sóly, což se dnes tak často neslyší.Před dvaceti lety by u něj klepali zástupci z managementu Whitesnake, Dio nebo Ozzyho. Další deviza souboru, fotogenický Jacopo Meille také předvádí svůj životní výkon.

Album Ritual mě velmi zaujal svou vnitřní silou, ostrými kytarovými riffy, klenutými refrény i výbornými kytarovými sóly. Jednotlivé písně v archaickém heavy metalovém duchu avšak s moderním natlakovaným zvukem představím jen stručně :

1) Úvodní heavy nářez s agresivními riffy kytar a melodicky klenutým refrénem - hitovka Worlds Apart s výborným kytarovým sólem
02 a 03) Destiny a Rescue jsou AOR šmrcnuté skladby se sbory, kde trochu cítím Whitesnake
04) Raise Some Hell je těžká a stadionová vypalovačka stylu Accept prolnutá s kytarovými party od Dia
05) Spoils Of War – těžkotonážní hard rock
06) White Lines – melodická, ale přesto úderná skladba určená na singl
07) Words Cut Like Knives – povinný ploužák
08) Damn You! - dynamická skladba mi připomíná jam Accept s Geoffem Tatem
09) Love Will Find A Way - další melodický metal s AOR příchuťí
10) Art Of Noise - moderní metal jako by šmrcnutá grunge
11) Sail On skoro osmiminutová, s prog metalovým vyzněním Queensryche – výborná kytara


Dalším důležitým prvkem je realizační tým , který zajistila vydávající skandinávská firmy Mighty Music. Písně byly nahrány u bývalého člena Tygrů Freda Pursera v Newcastle a smíchána skvělým kytaristou a producentem Sorenem Andersenem v Kodaňi. Jeho spolupráci si vychvaloval i Glenn Hughes, kterému Soren stejné služby poskytl na jeho sólovém albu Resonate. Mastering provedl Harry Hess z Harem Scarem. Tito lidé polili celé album živou vodou a výsledek zní nadupaně a moderně. Podobný výsledek jsme slyšel u posledních Judas Priest nebo Queensryche.

Závěrem : Kapela Tygers of Pan Tang natočila desku, s kterou se jí podařilo navázat na kvality jejich legendárního alba Spellbound. Výborné instrumentální výkony všech, písně mají hitový potenciál, žádnou vatu jsem neobjevil. Pro fandy melodického hard and heavy metalu s archaickým nádechem.
Je jasné, že kapela nepřišla v rámci stylu s ničím objevným, mohla by vyjít klidně před dvaceti lety, ale takhle parádní deska ční v dnešní nadprodukci nad tísicemi dalších souputníků jako Severka na jasné noční obloze.

Ukázka : >> odkaz


reagovat

ClassicRockLover @ 11.03.2020 13:42:54
Fantastické album. Moje nejoblíbenější v jejich diskografii. Poslední desky Tygrů si vůbec laťku kvality udržovaly vysoko, tato je ještě předčí.

horyna @ 12.03.2020 06:43:00
Jiří se ve své recenzi doslova rozplývá spokojeností a tak jsem si nabízenou ukázku i dalšího zástupce poslechl a celkem jsem kulil bulvy. I když do toho nepůjdu musím uznat, že je to hodně dobré, obzvlášť pro sofistikovanější hevíkáře. Díky.

jirka 7200 @ 12.03.2020 09:22:23
horyno, zatím to nevíš, ale po pár posleších to stejně koupíš :-)

horyna @ 12.03.2020 10:03:17
Jiří i to je možné, jenže jak jsem už dříve uvedl, zrovna toto je kapela, ke které mě absolutně nic netáhne, nemůžu za to, ale to je holý fakt. Podobně jsou u mne na tom třeba Saxon, prvních asi šedesát desek :-), první dvoje Demon, první troje Iron Maiden a tyk by se dalo pokračovat do aleluja:-) Tygr žel bohu kompletně, možná dát jim pořádnou šanci změním názor, ale je toho pořád tolik co kupovat, že tam nechci vklínit další bandu, načeš heavy dávám jen ve velmi omezeném množství.